A jeste jedna uvaha, ktera me napadla kdyz jsem se zabyval detmi a generacemi, ktere prijdou po nas. Uvaha o nejblizsi budoucnosti, o behu na dlouhou trat.
Rekla jsedna, ze vnima dnesni deti jako hloupe, ze ma zkusenost diky souziti s nimi na detskych taborech uz nekolik let. Upadaji.
Rekl jeden, ze vnima nastupujici generace vysokoskolaku jako stale vice prezrane a nenaplnene, dokonce snad nenaplnitelne.
Rikam ja, je to NASE CHYBA.
Takovimi jsme je udelali, takhle to delame a takhle zijeme.
Rekl jeden Kubanec, ze jsme hlupaci, ze se neumime bavit, neumime zit. Rano vstaneme a jdeme do prace, vecer se vracime, ztrhani a unaveni, abychom se zavreli do nasich bytu, nebo sli do hospod kde se opijime. Ze jme trudomyslni hlupaci, rekl mi kubanec a dal vykladal o tanci a mori.
Zpiva se v jedne punkove pisnicce, ze remeslo se dedi z otce na syna.
A rekl mi jeden, jehoz remeslo ma zlate dno, ze to co umi, musel se ucit sam, protoze nebyl nikdo, kdo by mu predal zkusenosti a vedomosti. Pak mluvil o necem zvlastnim, predaval mi informace o tom, co je pro jeho remeslo dulezite, tajemstvi, ktera jsou zakladem jeho zivnosti.
A ja poslouchal, poslouchal vsechno co jsme rikali. A pochopil, ze je to nase chyba a dal.
Vem si, jak zijes, vem si kubance a jeho nazor, vem si co umis a cemu to propujcujes, co davas, co beres, z ceho zijes.
Tvoris hodnoty, nebo jen naplnujes animalni touhy po vlastnictvi? Lovis v supermarketech, prirozene prostredi zivota je ti bludiste kancelarskych stolu, obchod s cimkoli, psani po papire, ktery nejpozdeji do par mesicu muze zmizet v nebyti a nikdo si toho ani nevsimne.
Jak se tenhle zivotni styl odrazi na umeni? Filmy a hudba jsou stale lepe a lepe technicky zvladnute a stale vice se odkani do dvou extremu. K popsanemu papiru, ktery preda svuj vyznam a zmizi, protoze nicim neprekvapil, byl zpracovan, poslouzil a nezustane. Explicitni. Druhy extrem je bludiste, protest, zneuziti formy a snaha o sok. Explicitni.
K jednomu se priklani masy k druhemu intelektualove.
Ano zjednodusuji, ale pro uvahu je to dulezite.
A tedy dal, co das svojim detem, kdyz jim budes chtit ukazat svuj oblibeny film, dat jim precist svou oblibenou knihu, svou hudbu?
Co v tobe z dnesniho sveta zustava?
Jake remeslo, jake informace a jake tajne znalosti muzes predat svojim detem?
Das jim snad to, jak kazde rano vstanes a jdes do prace, prijdes pak domu z hospody v nalade a jdes spat, abys znovu rano mohl naplnovat papiry zbytecnym textem?
A ja rikam je to nase vina.
Prodali jsme se zivotnimu stylu, ktery zpusobuje to, ze v jinych castech sveta zije klidne 40% lidi s hlubokymi dusevnimi problemy. Prodali jsme se zivotnimu stylu, ktery vykoristuje svet aniz by tvoril hodnoty.
Stavime domy na klic, ktere nejsou ani krasne ani funkcni, ale vzdyt prespat se v nich prece da. Da se v nich zit?
Da se zit v autech, v kanelarich, na siti?
Rekl mi jeden, ze jsem nicicm, vzdyt nikdy nevidel zadnou mou praci. A ja vedel, ze ma prace je za zamcenymi dvermi ve virtualnim svete. Ze to ji chrani, ale i omezuje. A dal.
Tak tedy plati stale, ze neco umime, neco dokazem?
Doufam, ze zrova za tema zamcenejma dverma ve virtualnim svete jsou lide, kteri nejen ze dokazali odemknout, ale tvori praci, hodnoty a znalosti.
Nase prace, jako prace intelektualu, neni zase jednou pro masy, ale otazkou zustava, zda nekdy byla.
Pojdme ale dal v uvaze.
Jsme tedy chytri, neco umime a ... ano spravne, mame to zamcene za hesly, ve virtualite a co s tim. Zemrelo by me vedeni, kdyzbych si podriznul zily? Kdybych proste zitra nebyl?
Byl bych necim vic, nez clovekem z kancelare, patvarem obcana, ktery jsem si tady vzal na paskal? Byl bych jen neco vic nez popsany papir, ktery do par mesicu zmizi v nebyti? Seda literatura, seda zona.
Remeslo se dedi z otce na syna, z mistra na ucedniky...
Vime, nebo alespon ja to vim, co nechci. Nechci byt ztracen v neexistenci, nechci predat jen geny, ale i nazory, poznatky a tajne vedeni. Rika se tomu vychovavat. V rodine deti, ve skole zaky, v zadnich mistnostech lokalu hudebniky a spisovatele.
Ano. Muzem si sami za hloupe deti bez zajmu, za kancelarske krysy v uniformach kostymku, za netvurci nasili, za bezvysledne protesty a nesmyslnou politiku, za to, ze i u ceskeho naroda umira smich na rtech.
Co umis? A umis to predat? Co?
Tohle je provokace, tak si toho prosim vsimni a uvazuj.
Nemas dite? Nebo i mas?
Posles jej do skoly, aby tak jako ty plnil stranky informacemil, ktere zapomene, ktere budou zapomenuty. A co ty? Pujdes do kancelare a vecer do hospody?
Mezi tim pak budes mozna mit chvilku cas na hadku s partnerem, na nakup, mpozna vecer dokazes i cist nebo koukat na film a to vsechno v tobe zustane asi jako vecerni prisun drog a alkoholu.
Umis se predat dal? Nemyslim jen geneticky, ale dokazes predat cim jsi? Dokazes nekoho neco naucit, dokazes nechat kracet svou cestou nekoho dalsiho, kdo by treba chtel? Sve deti, sve ucedniky, sve pratele, sve partnery.
Nejsme mladi, alespon ne vetsina z nas. Jsme v produktivnim veku a je najednou na nas tvorit spolecnost. Dost jsme se bavili, je cas zacit pracovat a myslet. Ne jako krysy za zakladnimi potrebami za zradlem a tlacitkem pro orgasmus v bludisti z kartonu, ale jako intelektualove, jako remeslnici, jako umelci jako prvni slusna generace.
Nadesel cas na vzpouru a revoluci. Ne ve smyslu politickem, to je beh na dlouhou trat, ted je nasim ukolem snazit se predat to co zname, predat svuj nesouhlas, sve tajne vedomosti, sve chyby.
Nekteri z nas uz zacali a ja sam si pripadam jako hlupak, ze jsem dospel az ztratou, ktera je v primem rozporu z mnohym co jsem vyjadril, ale jde o myslenku.
Mnoho z nas nenavidelo skolu, nebo ji nejak prezilo, mnoho z nas preziva a nenavidi svou praci, mnoho z nas ma dojem, ze netvori hodnoty. Je cas jit dal pratele moji.
I ti, kteri se do dnesnich dnu profetovali, udelali minimalne to, ze maji zkusenost, kterou muzou predat dalsim.
Ti, kteri umi mluvit muzou ucit mluvit, ti kteri pisi uci psat, ten kdo hraje a maluje muze dat dal, stejne jako ten kdo to umi s pocitaci, kdo beha za mir a proti onanii.
Jsme uzavreni sami v sobe, jak nas to nechtene naucila doba moderniho poustevniceni, ale je cas predat to dal. Alespon pro me a pro me pratele.
A ne jen zamcene za heslem, ne jen na webu, ale i v knihach, casopisech a osobne.
Je cas na revoluci mysleni, vyjit ze stinu nasich rodicu a zacit vychovavat deti, protoze ted jsme rodice my, nejen fyzicky, ale intelektualne.
5/21/2008
Starsi text: takova uvaha o naplneni
Jdu vecerni ulici.
"Podivej, kazde z rady aut ktere tu stoji u chodniku, kdyz lide spi ve svojich domovech nese vyznam. Kazde auto znamena, ze nekdo se stal necim.
Nerikam, ze ten, kdo nema auto neni nic, to v zadnem pripade, ale kazdy kdo auto ma je necim zcela urcite.
Auto je totiz tak draha vec, ze na to abys jej mohl mit a pouzivat se musi stat pro tvuj zivot dulezite a ty musis kracet k nemu jako k cili, musis se stat cestou, smerovanim, musis se stat necim konkretnim, proto, abys jej mohl mit. Musis si na nej vydelat, zaradit se do nejake spolecnosti, mnoho tomu objetovat a dat. Ucit se, treba podvadet nebo krast, dedit a ztracet, hledat misto, vychazet s lidma. Tim vsim se stanes. To vsechno pro me ted symbolizuji ty tiche vrazedne stroje stojici zmrtvele podel mkorych choniku."
Rikam si, ze do jiste miry je zajimave pozorovat i lidi, kterym pro spokojeny zivot staci treba to auto. Nebo neco jineho hmotneho. Vnimam jejich cestu k cili a vnimam take jeho naplnenou ucelenost.
Tak muze byt pro zdravou zenu, byt nebazi po pozemskych statcich, stestim a naplnenim dite a jeji cesta vedouci k jeho narozeni a pak zivot s nim.
Co vsak je tvojim naplnenim, mas-li predevsim duchovni a dusevni zivot?
Da se neco takoveho naplnit nebo budes hnan stale dal a marne hledat uspokojeni a celistvost?
Nebo jen slabeji zari svetlo cile za kterym kracis? Je snad hmota, nebo stastny zivot jen uchopitelnejsi nez je myslenka, ktera jeste ani nebyla vymyslena, nez obrazy, ktere jsi nenamaloval a jejich kompozice te jeste ani nestihla uchvatit?
"Podivej, kazde z rady aut ktere tu stoji u chodniku, kdyz lide spi ve svojich domovech nese vyznam. Kazde auto znamena, ze nekdo se stal necim.
Nerikam, ze ten, kdo nema auto neni nic, to v zadnem pripade, ale kazdy kdo auto ma je necim zcela urcite.
Auto je totiz tak draha vec, ze na to abys jej mohl mit a pouzivat se musi stat pro tvuj zivot dulezite a ty musis kracet k nemu jako k cili, musis se stat cestou, smerovanim, musis se stat necim konkretnim, proto, abys jej mohl mit. Musis si na nej vydelat, zaradit se do nejake spolecnosti, mnoho tomu objetovat a dat. Ucit se, treba podvadet nebo krast, dedit a ztracet, hledat misto, vychazet s lidma. Tim vsim se stanes. To vsechno pro me ted symbolizuji ty tiche vrazedne stroje stojici zmrtvele podel mkorych choniku."
Rikam si, ze do jiste miry je zajimave pozorovat i lidi, kterym pro spokojeny zivot staci treba to auto. Nebo neco jineho hmotneho. Vnimam jejich cestu k cili a vnimam take jeho naplnenou ucelenost.
Tak muze byt pro zdravou zenu, byt nebazi po pozemskych statcich, stestim a naplnenim dite a jeji cesta vedouci k jeho narozeni a pak zivot s nim.
Co vsak je tvojim naplnenim, mas-li predevsim duchovni a dusevni zivot?
Da se neco takoveho naplnit nebo budes hnan stale dal a marne hledat uspokojeni a celistvost?
Nebo jen slabeji zari svetlo cile za kterym kracis? Je snad hmota, nebo stastny zivot jen uchopitelnejsi nez je myslenka, ktera jeste ani nebyla vymyslena, nez obrazy, ktere jsi nenamaloval a jejich kompozice te jeste ani nestihla uchvatit?
5/13/2008
Show must go on
Nejak to tu zase zanedbavam, ale proc vlastne?
Posledni dobou nemam net, takze chodim po ruznejch mfree wifi spotech, kerejch je v Olomouci malo, po hospodach, po kamaradech a tak.
Ale vlastne od zacatku.
Jsem ted zase Olomoucak. Ne, ze by me to nejak tesilo, ale na druhou stranu Olomouc je klidne mesto, kde se muzu jaks tak vzpamatovat z neuspesne sebevrazdy, neuspesnych -zda se- dvou zasadnich vztahu, z poskozeneho tela i psyche.
Tak proto Olomouc. Prestal jsem verit lidem, stahnul se do sebe, bojim se dalsich zrad a padu, bojim se sobeckosti, bojim se poz a afektovanych zivotnich stylu, ale presto se odmitam motat jako posledni luzr mezi hospodou a rannim kafem.
Jasny ze hospodu si davam, abych se potkal s lidma, abych mohl fotit koncerty, kterych je ted kazdy den dokonce i nekolik, ale mam ssebou v Olomouci chrta Zapatu, ktery me drzi v jakes takes zopovednosti. On musi jit ven, on musi jist, on se musi mazlit. A pri tom vsem jej muzu napodobovat, zkouset zit tak jako on. Kazdy den je novy svet, kazdy den je potreba obejit si sve rohy, nacichat se cerstveho vzduchu, zit pro kazdy okamzik.
Basova kytara [sice mizerna a navic pres komp do sluchatek], fotak, pes, prochazky daleko, koupani, par pratel kteri mi nezacali lezt na nervy tim, ze by meli hned na vsechno nazor. Obcas chvilka na netu, kam muzu nahazet vsechny ty fotky, vsechny ty pocity z veci, ktere jsem ztratil i nasel.
Popravde bavim se, bavim se tim, ze proste jsem. Nemusim se nikoho ptat, zda se mu libi to co delam, nikdo me neobvinuje z niceho, nikdo me nikde nedrzi. To je svoboda, kterou jsem nezazil uz dlouho, byt dobrovolne. V tehle fazi jsem stastny.
Pak prijde ta chvilka, kdy lezim v posteli v obeti holky, kterou uz zitra vecer neuvidim, pokud nebudu chtit, coz vetsinou nechci... a. Kdesi v zadu v mozku je schovana potvora prazdnoty, ktera klepe na dvere pokazde, kdyz uz se zacinam citit sam sebou.
Tak moc jsem se naucil davat vsechno, ze jsem si z toho udelal navyk horsi nez je jakakoli tvrda droga. Radost v celistvosti nemuze byt dosazena? Kdyz jsem s nekym, chybi mi samota a svoboda, kdyz jsem sam, chybi mi nekdo, komu bych veril a chtel jej videt i po prijemne noci? Nekdo vic nez pritel?
Zbytecne asi uvazovat nad necim trvalym, nehodi se mi to do aktualniho [deklarovaneho] zivotniho stylu "NO PAST, NO FUTURE", zbytecne povzdechnuti.
Tak teda alespon par serii fotek ze dni, kdy se mi nechtelo vest si dennicek : 26.4.2008 - NoiseParty Hlava 21: http://picasaweb.google.com/tpetru/NoisePartyHlava212642008
Fotky z corodek a majalesu z Olomouckeho namesti: http://picasaweb.google.com/tpetru/Corodky_best
Havarna na prvniho maje v Ponorce: http://picasaweb.google.com/tpetru/1MajHavarnaPonorka
Majova Mia a Hiena: http://picasaweb.google.com/tpetru/Mia
LosPerdidos [cz] a Talks [gb] z Ponorky a Mithrillu - 10.5.2008: http://picasaweb.google.com/tpetru/Koncerty1082008
Maj jen tak obecne, zkousky havarny, kytky a ptaci, cryystalka, pes a tak ruzne: http://picasaweb.google.com/tpetru/Maj2008Olomouc
Posledni dobou nemam net, takze chodim po ruznejch mfree wifi spotech, kerejch je v Olomouci malo, po hospodach, po kamaradech a tak.
Ale vlastne od zacatku.
Jsem ted zase Olomoucak. Ne, ze by me to nejak tesilo, ale na druhou stranu Olomouc je klidne mesto, kde se muzu jaks tak vzpamatovat z neuspesne sebevrazdy, neuspesnych -zda se- dvou zasadnich vztahu, z poskozeneho tela i psyche.
Tak proto Olomouc. Prestal jsem verit lidem, stahnul se do sebe, bojim se dalsich zrad a padu, bojim se sobeckosti, bojim se poz a afektovanych zivotnich stylu, ale presto se odmitam motat jako posledni luzr mezi hospodou a rannim kafem.
Jasny ze hospodu si davam, abych se potkal s lidma, abych mohl fotit koncerty, kterych je ted kazdy den dokonce i nekolik, ale mam ssebou v Olomouci chrta Zapatu, ktery me drzi v jakes takes zopovednosti. On musi jit ven, on musi jist, on se musi mazlit. A pri tom vsem jej muzu napodobovat, zkouset zit tak jako on. Kazdy den je novy svet, kazdy den je potreba obejit si sve rohy, nacichat se cerstveho vzduchu, zit pro kazdy okamzik.
Basova kytara [sice mizerna a navic pres komp do sluchatek], fotak, pes, prochazky daleko, koupani, par pratel kteri mi nezacali lezt na nervy tim, ze by meli hned na vsechno nazor. Obcas chvilka na netu, kam muzu nahazet vsechny ty fotky, vsechny ty pocity z veci, ktere jsem ztratil i nasel.
Popravde bavim se, bavim se tim, ze proste jsem. Nemusim se nikoho ptat, zda se mu libi to co delam, nikdo me neobvinuje z niceho, nikdo me nikde nedrzi. To je svoboda, kterou jsem nezazil uz dlouho, byt dobrovolne. V tehle fazi jsem stastny.
Pak prijde ta chvilka, kdy lezim v posteli v obeti holky, kterou uz zitra vecer neuvidim, pokud nebudu chtit, coz vetsinou nechci... a. Kdesi v zadu v mozku je schovana potvora prazdnoty, ktera klepe na dvere pokazde, kdyz uz se zacinam citit sam sebou.
Tak moc jsem se naucil davat vsechno, ze jsem si z toho udelal navyk horsi nez je jakakoli tvrda droga. Radost v celistvosti nemuze byt dosazena? Kdyz jsem s nekym, chybi mi samota a svoboda, kdyz jsem sam, chybi mi nekdo, komu bych veril a chtel jej videt i po prijemne noci? Nekdo vic nez pritel?
Zbytecne asi uvazovat nad necim trvalym, nehodi se mi to do aktualniho [deklarovaneho] zivotniho stylu "NO PAST, NO FUTURE", zbytecne povzdechnuti.
Tak teda alespon par serii fotek ze dni, kdy se mi nechtelo vest si dennicek : 26.4.2008 - NoiseParty Hlava 21: http://picasaweb.google.com/tpetru/NoisePartyHlava212642008
Fotky z corodek a majalesu z Olomouckeho namesti: http://picasaweb.google.com/tpetru/Corodky_best
Havarna na prvniho maje v Ponorce: http://picasaweb.google.com/tpetru/1MajHavarnaPonorka
Majova Mia a Hiena: http://picasaweb.google.com/tpetru/Mia
LosPerdidos [cz] a Talks [gb] z Ponorky a Mithrillu - 10.5.2008: http://picasaweb.google.com/tpetru/Koncerty1082008
Maj jen tak obecne, zkousky havarny, kytky a ptaci, cryystalka, pes a tak ruzne: http://picasaweb.google.com/tpetru/Maj2008Olomouc
4/25/2008
Nostalgie
Byl jsem vlkem mezi kopci,
ted jsem vlkem v stadu ovci.
Byl jsem vlkem po tvem boku,
ty vsak touzilas po konskem kroku.
ted jsem vlkem v stadu ovci.
Byl jsem vlkem po tvem boku,
ty vsak touzilas po konskem kroku.
4/11/2008
Cela nova generace "umelcu"
Neuveritelne kolik lidi dnes tvrdi, ze se jim nelibi klasicka fotografie a ze jedine co je zajima jsou:
a k fotkam a tak vseobecne..nemam rad dokonaly veci..ty dobry..co ostatni povazujou za dobry a vkusny..mam rad hnusny veci,pokazeny,rozbity a nedokonaly...sou jedinecny,originalni...v tom ja vidim jejich dokonalost ;)
Chapu to, dokonce se mi mnoho tech veci libi, ale nejsem schopen to vnimat jako vzory, jako neco co vybocuje z prumeru. Casto se za nedodelky a nedokonalostmi proste skryva neschopnost pokracovat a pracovat na sobe, alespon ja to tak casto vnimam.
Zajimave bude mozna sledovat napriklad cloveka, ktery mi tohle napsal do posty, zda mu fotografie vydrzi do pristich let. Jak bude postupovat, cim bude pokracovat, kam se bude zlepsovat.
Pripadne mi, ze s nastupem novych technologii, snadne postprodukce, snadne dostupnosti aparatu, nizke ceny porizenych fotografii a celkove proste dostupnosti fotografie, vlastne vznika neco jako samouci a nedouci [mezi ktere se pocitam], kteri zaplnuji svet svou informaci v mnozstvi vic nez malem a je na obzoru dalsi dokumentova/informacni exploze, ktera spoustu tohohle vseho odnese do prazdna.
Kazdy dnes ma Canon 40D, kazdy dnes najednou chce fotit na analog i kdyz by jeho veci nebyly ani trosku zajimave, kdyz by je nedokreslovala technika, kdyz by dostal do ruky dokonalost, nebo spise relativni dokonalost digitalu s jeho autpomatickymi funkcemi, nic by nakonec nebylo v jeho fotkach. Zuby nechty budou se tihle lide branit, ze dokonalost zaostreni neni treba, ze neexistuje potreba zlateho rezu atd. Zuby nehty budou nadavat na kvalitni fotografii, aby se prosadila prave ta jejich.
Technicke nedostatky fotaku najednou tvori umeni, technicke nezvladnuti fotaku najednou tvori styl.
Cela generace umelcu se nam narodila, hned jak sly dolu ceny digitalnich zrcadlovek a vsude se povaluji zapomenute analogy nejruznejsich kvalit. Nemyslite?
[tohle neni reakce na jednoho konkretniho cloveka, jen aby nedoslo k nejakym hadkam, kvuli tomu citatu, peoro neuvadim jeho id, mj.]
a k fotkam a tak vseobecne..nemam rad dokonaly veci..ty dobry..co ostatni povazujou za dobry a vkusny..mam rad hnusny veci,pokazeny,rozbity a nedokonaly...sou jedinecny,originalni...v tom ja vidim jejich dokonalost ;)
Chapu to, dokonce se mi mnoho tech veci libi, ale nejsem schopen to vnimat jako vzory, jako neco co vybocuje z prumeru. Casto se za nedodelky a nedokonalostmi proste skryva neschopnost pokracovat a pracovat na sobe, alespon ja to tak casto vnimam.
Zajimave bude mozna sledovat napriklad cloveka, ktery mi tohle napsal do posty, zda mu fotografie vydrzi do pristich let. Jak bude postupovat, cim bude pokracovat, kam se bude zlepsovat.
Pripadne mi, ze s nastupem novych technologii, snadne postprodukce, snadne dostupnosti aparatu, nizke ceny porizenych fotografii a celkove proste dostupnosti fotografie, vlastne vznika neco jako samouci a nedouci [mezi ktere se pocitam], kteri zaplnuji svet svou informaci v mnozstvi vic nez malem a je na obzoru dalsi dokumentova/informacni exploze, ktera spoustu tohohle vseho odnese do prazdna.
Kazdy dnes ma Canon 40D, kazdy dnes najednou chce fotit na analog i kdyz by jeho veci nebyly ani trosku zajimave, kdyz by je nedokreslovala technika, kdyz by dostal do ruky dokonalost, nebo spise relativni dokonalost digitalu s jeho autpomatickymi funkcemi, nic by nakonec nebylo v jeho fotkach. Zuby nechty budou se tihle lide branit, ze dokonalost zaostreni neni treba, ze neexistuje potreba zlateho rezu atd. Zuby nehty budou nadavat na kvalitni fotografii, aby se prosadila prave ta jejich.
Technicke nedostatky fotaku najednou tvori umeni, technicke nezvladnuti fotaku najednou tvori styl.
Cela generace umelcu se nam narodila, hned jak sly dolu ceny digitalnich zrcadlovek a vsude se povaluji zapomenute analogy nejruznejsich kvalit. Nemyslite?
[tohle neni reakce na jednoho konkretniho cloveka, jen aby nedoslo k nejakym hadkam, kvuli tomu citatu, peoro neuvadim jeho id, mj.]
4/10/2008
Hoax, ktery me unavene oci temer nezaregistrovaly NEKLIKAT
HOAX BACHA NA NEJ, malem jsem naletel, ale firefox neni nastesti tak blbej jak moje oci NEKLILKAT ani ve stavu definiti vni unavy:
Dear valued PayPal member,
Identity protection matters. And PayPal works day and night to help keep your identity safe. That's why it has come to our attention that your PayPal account information needs to be updated as part of our continuing commitment to protect your account and to reduce the instance of fraud on our website. If you could take 5-10 minutes out of your online experience and update your personal records you will not run into any future problems with the online service.
However, failure to update your records will result in account suspension.
Once you have updated your account records, your PayPal session will not be interrupted and will continue as normal.
To login to your PayPal account and update your records click on the following link:
http://0x52.0x4c8012/icons/small/secure/pponline/online/
Thank You for using PayPal!
The PayPal Team
Accounts Management will periodically send you information about site changes and enhancements, as outlined in our User Agreement.
------------------------------------------------------------------------------------
Please do not reply to this email. This mailbox is not monitored and you will not receive a response. For assistance, log in to your PayPal account and click the Help link located in the top right corner of any PayPal page.
------------------------------------------------------------------------------------
PayPal Limited is authorised and regulated by the Financial Services Authority in the United States as an electronic money institution.
PayPal Email ID PP359
Dear valued PayPal member,
Identity protection matters. And PayPal works day and night to help keep your identity safe. That's why it has come to our attention that your PayPal account information needs to be updated as part of our continuing commitment to protect your account and to reduce the instance of fraud on our website. If you could take 5-10 minutes out of your online experience and update your personal records you will not run into any future problems with the online service.
However, failure to update your records will result in account suspension.
Once you have updated your account records, your PayPal session will not be interrupted and will continue as normal.
To login to your PayPal account and update your records click on the following link:
http://0x52.0x4c8012/icons/small/secure/pponline/online/
Thank You for using PayPal!
The PayPal Team
Accounts Management will periodically send you information about site changes and enhancements, as outlined in our User Agreement.
------------------------------------------------------------------------------------
Please do not reply to this email. This mailbox is not monitored and you will not receive a response. For assistance, log in to your PayPal account and click the Help link located in the top right corner of any PayPal page.
------------------------------------------------------------------------------------
PayPal Limited is authorised and regulated by the Financial Services Authority in the United States as an electronic money institution.
PayPal Email ID PP359
4/02/2008
SIFROVANI : Muj novy klic
Tak jsem si po dlouhe dobe zase jednou vsimnul, ze na keyserverech mam expirovany klic ke gnuPG, coz mi pripadne jako skoda, i kdy za celou dobu jsem jej pouzil jen jednou 2x s ozzym a jednou dvakrat s nyxem.
Okamzite jsem chybu napravil a to pomerne snadno, zaroven jsem tim odzkousel plugin pro Thunderbird.
Plugin se jmenuje Enigmail a je k dostani po clicku na link. Installace je snadna, jako u vsech pluginu pro produkty mozilla, takze ji nebudu nijak rozepisovat.
Staci si pak jen vsimnout, ze v Thunderbirdu pribylo menu OpenPGP, na ktere se klikne, pak neco jako key management [mam anglickou verzi, takze se to muze lisit] --> nasleduje hledani na 2 sekundy, kdy cilem je zjistit jak se v cestine rekne generate new keypar.
Cloveka ceka zadani emailu, ktery je defaultne vyplnen, za defaultni thunderbirdacky a je treba vedet, ze klic bude fungovat jen apouze pro tento email, pro jiny email je potreba jiny klic nebo subklic.
Mame vyplneno. Do komentare doporucuju napsat neco duchaplneho, treba pracovni pozici, jemno firmy, nebo nejakou jinou chytrou hlasku a pak uz zbyva zvolit si jen dobre heslo, doporucuju cisla a velka-mala pismena, specialni znaky a vubec vsechno to, co doporucuji jinde, alespon, takze zadny tatinek, jmeno psa a podobne.
No a pak uz se jenom generuje.
Generuje.
Generuje...
No abych to neprehanel, na dvojprocesorovem intelu to trva asi pet vterin.
Nakonec se soft zepta, zda ma nekam ulozit revokacni klic, ktery je dobry na ruseni verejnych klicu umistenych nekde na nejakem key serveru. Doporucuju dat, ze jo a dat si soubor asc nekam na flesku.
A je hotovo.
Dalsi nastaveni hledejte, ja uz mam ponastavovane, takze nevim, kde co vsecko, ale je to tusim az dabelsky snadne.
Kazdopadne doporucuju jeste v menu key-management cliknout prvym mysitkem na klic a vyexportovat jej [i soukromou variantu] nekam na duveryhodne medium, aby sel pouzivat i kdyz rupne disk, nebo clovek prijde o system, coz se zvlaste Woknarum asi stava casto :)))
Jinak muj klic je tedy tady http://overdrive.iglu.cz/overdrive.txt, [nebo na keyserverech, hledat podle emailu] tak importnete a muzem podepisovat a navzajem si i sifrovat emaily.
Ma to nekolik zajimavych bonusu. da se udelat to, ze emaily zustanou na disku kryptovane, pokud nezadate heslo, takze ruzni milenci a znami nebudou do nich moc. dalsi vec je propaganda proti systemu, IMHO cim vic syfrovanejch blbosti, tim vic prace pro lidi, co to ctou a nemaj, takze i sifrovane ahoj je bonus.
V neposledni rade se tak email definitivne stane bezpecny, takze pokud mate potrebu neco takoveho mit, mate dnes snadnou moznost.
Znovu doporucuju jinak klic ulozit i nekam na nejakou flesku nebo dvd, pokud padne disk, nebo prijdete o kompa, aby se daly sifrovane emaily pak snadno znova otevrit.
Okamzite jsem chybu napravil a to pomerne snadno, zaroven jsem tim odzkousel plugin pro Thunderbird.
Plugin se jmenuje Enigmail a je k dostani po clicku na link. Installace je snadna, jako u vsech pluginu pro produkty mozilla, takze ji nebudu nijak rozepisovat.
Staci si pak jen vsimnout, ze v Thunderbirdu pribylo menu OpenPGP, na ktere se klikne, pak neco jako key management [mam anglickou verzi, takze se to muze lisit] --> nasleduje hledani na 2 sekundy, kdy cilem je zjistit jak se v cestine rekne generate new keypar.
Cloveka ceka zadani emailu, ktery je defaultne vyplnen, za defaultni thunderbirdacky a je treba vedet, ze klic bude fungovat jen apouze pro tento email, pro jiny email je potreba jiny klic nebo subklic.
Mame vyplneno. Do komentare doporucuju napsat neco duchaplneho, treba pracovni pozici, jemno firmy, nebo nejakou jinou chytrou hlasku a pak uz zbyva zvolit si jen dobre heslo, doporucuju cisla a velka-mala pismena, specialni znaky a vubec vsechno to, co doporucuji jinde, alespon, takze zadny tatinek, jmeno psa a podobne.
No a pak uz se jenom generuje.
Generuje.
Generuje...
No abych to neprehanel, na dvojprocesorovem intelu to trva asi pet vterin.
Nakonec se soft zepta, zda ma nekam ulozit revokacni klic, ktery je dobry na ruseni verejnych klicu umistenych nekde na nejakem key serveru. Doporucuju dat, ze jo a dat si soubor asc nekam na flesku.
A je hotovo.
Dalsi nastaveni hledejte, ja uz mam ponastavovane, takze nevim, kde co vsecko, ale je to tusim az dabelsky snadne.
Kazdopadne doporucuju jeste v menu key-management cliknout prvym mysitkem na klic a vyexportovat jej [i soukromou variantu] nekam na duveryhodne medium, aby sel pouzivat i kdyz rupne disk, nebo clovek prijde o system, coz se zvlaste Woknarum asi stava casto :)))
Jinak muj klic je tedy tady http://overdrive.iglu.cz/overdrive.txt, [nebo na keyserverech, hledat podle emailu] tak importnete a muzem podepisovat a navzajem si i sifrovat emaily.
Ma to nekolik zajimavych bonusu. da se udelat to, ze emaily zustanou na disku kryptovane, pokud nezadate heslo, takze ruzni milenci a znami nebudou do nich moc. dalsi vec je propaganda proti systemu, IMHO cim vic syfrovanejch blbosti, tim vic prace pro lidi, co to ctou a nemaj, takze i sifrovane ahoj je bonus.
V neposledni rade se tak email definitivne stane bezpecny, takze pokud mate potrebu neco takoveho mit, mate dnes snadnou moznost.
Znovu doporucuju jinak klic ulozit i nekam na nejakou flesku nebo dvd, pokud padne disk, nebo prijdete o kompa, aby se daly sifrovane emaily pak snadno znova otevrit.
3/30/2008
Nekdy je prijemne... a paradoxy
Nekdy je tak prijemne, ze cloveka maji radi, skrabkani za usima, zvlaste poranu...
Dnes rano se zmenil cas z letniho na zimni, paradoxni je, ze jako pravidelny uzivatel netu jsem tuhle zmenu nijak nezaznamenal, takze muj vcasny prichod do prace zachranilo jen to, ze mi vcera vecer sefka rekla, ze na zmenu casu nemam zapomenout.
Ze by to byl dusledek toho, ze jiz nejaky cas nesleduju vlastne zadne lokalni deni? Je to tak strasne? Kolik dulezitych informaci "zivotni dulezitosti" mne takhle mine kazdym dnem?
Ale nastesti lide me maji radi a funguji jako filtr reality, jako jakysi muj RSS kanal na deni, ktery vybere jen ty opravdu nezbytne informace.
"Radi? Co s tim porad ma?", rekl by si nekdo.
To nic, jen jsem si chtel pochvalit ranni navstevu knihkupectvi a kavarny v supermerkadu, kde pracuju.
Na malou chvilicku jsem zavrel, ze se zaskocim podivat do knihkupectvi, co dalsiho papiroveho maji o fotografii, pote, co jsem jednim dechem precetl nadhernou knihu Jiriho Havla : Jak fotografovat krajinu.
Vlastne posledni mesic nectu temer nic jineho, nez o fotce.
No a kdyz jsem si za malou chvilicku vybral Mistrovstvi prace s DSLR od Romana Pihana a Digitalni fotografii po lopate od Ondreje Neffa, vsimnul jsem si nejen dalsiho dnesniho paradoxu, popsaneho uz nazvy knih, ale taky toho, ze nemusim v knihkupectvi platit.
"Jen prosim nezapomente zvednout knihy nad magnetickou branu, at nam tu nespustite alarm," rekla mi pani prodavacka, nebo snad pani sefova z obchodu zarohem.
"Vite co, ja bych si ty knihy stejne chtel koupit, navic s kradenim v knihkupectvi nemam zadne zkusenosti," kontroval jsem s usmevem. Ale presvedcit se nedaly, ze staci vecer, at se rozmyslim a poctu si.
Zvedl jsem tedy ruce nad hlavu, jako vojak, ktery brodi reku s puskou a odesel jsem s vdekem.
Nasledovne me napadlo, ze kdyz nikde nikdo neni, dam si jeste kavu a cigaretu ve vedlejsi kavarne, kam si chodim zapalit, protoze je odtamtud videt na obchod a muze se tam legalne poskozovat si zdravi a taky memu okoli.
Obe cisnicky znam uz nekolik let, jako kolegyne odvedle.
Kava byla zdarma a zapalit jsem si samozrejme mohl, tak jsem si jako spravny povalec udelal radost, a abych zaplasil nocni ospalost, danou pouze ctyrhodinovym spankem, koupil jsem si alespon panaka Jameson bez ledu.
S usmevem i v rozespalych ocich jsem byl obslouzen a zase jednou nabyl dojmu, ze me lide maji radi.
nedele se ctyrlistkem, a pak ze nemam kriz rad3/29/2008
muj flickr opet funguje pro verejnost
Parada a nadseni,
myslel jsem si, ze prechod z flickr.com na mene dokonale, ale svobodnejsi ipernity.com bude snadny, ale zjistil jsem, ze flickr ma uz natolik velkou a ruznorodou komunitu, ze uz pravdepodobne pochytal gro soucastneho fotografickeho trendu a prechod jinam je dobry pouze pro vystavovani vlastnich veci, coz zas az tak nepotrebuju, ale na komunikaci a uceni se, inspiraci a vubec vsechny ty socialni site a pavuciny webu 2.0 holt potrebuju flickr, tusim se tomu rika prirozeny monopol.
Vzhledem k tomu, ze jsem mel nejake neshody ohledene fotek v me gallerii, ktere jsou volne dostupne, flickr mi dal celkovy ban a to tim zpusobem, ze udelal celou mou gallerii viditelnou pouze pro registrovane, coz se mi nehodilo, vzhledem k tomu, ze jeji obsah ma byt i ma prezentace.
Prestal tim padem fungovat mimo jine RSS feed, coz byla dalsi rana pod pas.
Nakonec pomohlo mimo jine i to, ze svou galerii mam zaplacenou jako professional verzi a dalo se oprit o nelegalni zasahy do meho vlastnictvi, cehoz se flickr asi trosku polekal, coz je paradoxni a legracni, vzhledem k tomu, ze mam na vsech svojich fotkach pravo volneho pouziti pro kazdeho.
Tak tedy hura, flickr.com je zase muj pritel, ale kazdopadne budu udzovat i
ipernity.com, aby byla i moznost uniku, kdyby flickr zase zacal stavkovat, popripade mi jednoho krasneho dne nedal me fotky.
Carpe diem.
myslel jsem si, ze prechod z flickr.com na mene dokonale, ale svobodnejsi ipernity.com bude snadny, ale zjistil jsem, ze flickr ma uz natolik velkou a ruznorodou komunitu, ze uz pravdepodobne pochytal gro soucastneho fotografickeho trendu a prechod jinam je dobry pouze pro vystavovani vlastnich veci, coz zas az tak nepotrebuju, ale na komunikaci a uceni se, inspiraci a vubec vsechny ty socialni site a pavuciny webu 2.0 holt potrebuju flickr, tusim se tomu rika prirozeny monopol.
Vzhledem k tomu, ze jsem mel nejake neshody ohledene fotek v me gallerii, ktere jsou volne dostupne, flickr mi dal celkovy ban a to tim zpusobem, ze udelal celou mou gallerii viditelnou pouze pro registrovane, coz se mi nehodilo, vzhledem k tomu, ze jeji obsah ma byt i ma prezentace.
Prestal tim padem fungovat mimo jine RSS feed, coz byla dalsi rana pod pas.
Nakonec pomohlo mimo jine i to, ze svou galerii mam zaplacenou jako professional verzi a dalo se oprit o nelegalni zasahy do meho vlastnictvi, cehoz se flickr asi trosku polekal, coz je paradoxni a legracni, vzhledem k tomu, ze mam na vsech svojich fotkach pravo volneho pouziti pro kazdeho.
Tak tedy hura, flickr.com je zase muj pritel, ale kazdopadne budu udzovat i
ipernity.com, aby byla i moznost uniku, kdyby flickr zase zacal stavkovat, popripade mi jednoho krasneho dne nedal me fotky.
Carpe diem.
3/18/2008
Ctvrta trida, tlusty sberac a lovec?
Pozorovani: pracuju tedka v tom obchudku s Tentononcema [ozdobne kyce a veci co nikdo nepotrebuje, taky Darja] a zaroven v Supermerkadu Tulip.
Jak si mozna nekdo vsimnul, ujizdim si na serialu z MTV jmenem Darja, no a zrovna vcera tam jedna z postav, Jane Lane, prohlasila, ze si mysli, ze nase primarni instinkty lovu a sberu jsou potlaceny nasi kulturou, a tak si je ventilujeme nakupovani i zcela zbytecnych veci.
V jinem dile zase vsichni zaci stredni skoly musi jit do hyper-mega marketu, aby videli jak to chodi v soucastne ekonomice.
Tohle presne jsem dneska zazil.
Asi ctyri tridy tak tretacku az ctvrtacku, ktere byly dopoledne na exkurzi u hasicu a potom je ucitelky vzaly nakupovat [tusim, ze ani vyzkum ekonimiky v tom nebyl, proste se jich zbavili za rodicovsky penize].
Zajimavy pocit, prodavat predrazene zbozi detem, ktere naprosto nemaji poneti o realnych cenach toho co kupuji.
Rodicovkse penize? Takze vlastne zakaznikem je rodic, nebo ditko?
Nektere deti s drobnymi, nektere s penezmi tak do sta korun, nektere, stejne stare, s petistovkou.
Temer zadny rozdil v obleceni, snad krom jednoho chlapecka, ktery mel spise rodice bez vkusu nez bez penez.
Nevyvozuji zadne zavery, je to jen popis pozorovani i kdyz by bylo snadne rict, ze penize a nakupy jsou nasimi lovy a sbery a ze nas to spolecnost uci jiz od velmi mladeho veku.
Pamatuju si sam sebe, kdy jsem s laskou chodil cichat ke gumam, kupoval si pastelky, sesity a cinska pera v papirnictvi. Pamatuju si, neustale chteni, ktere me defacto preslo a davam dnes spis prednost kvalite pred kvantitou, alew v jejich veku...
Dokonce uz i mala Mia, mladsi dvou let, kdyz je s nami na nakupech, rada si vybere nejakou drobnost a prosadi si ji.
Muze na neco tak maleho fungovat management?
Rekl bych, ze primo modelove. vhodne barvy, vhodne tvary, mensi veci se prodaji lepe... atd.
Zajimave pozorovani, neco mimo ramec fotografie. Vsechny ty vazby a socialni puzeni. Napodobovani, chteni, touha. Nestesti pri omezenych zdrojich, impulzivnost.
Dluzno podotknout, ze vice jak polovina deti, ktere mi prisly do obchodu, z tech rekneme osumdesati, byla tlustych.
Ze by, zase moment pro pozorovani?
Jak si mozna nekdo vsimnul, ujizdim si na serialu z MTV jmenem Darja, no a zrovna vcera tam jedna z postav, Jane Lane, prohlasila, ze si mysli, ze nase primarni instinkty lovu a sberu jsou potlaceny nasi kulturou, a tak si je ventilujeme nakupovani i zcela zbytecnych veci.
V jinem dile zase vsichni zaci stredni skoly musi jit do hyper-mega marketu, aby videli jak to chodi v soucastne ekonomice.
Tohle presne jsem dneska zazil.
Asi ctyri tridy tak tretacku az ctvrtacku, ktere byly dopoledne na exkurzi u hasicu a potom je ucitelky vzaly nakupovat [tusim, ze ani vyzkum ekonimiky v tom nebyl, proste se jich zbavili za rodicovsky penize].
Zajimavy pocit, prodavat predrazene zbozi detem, ktere naprosto nemaji poneti o realnych cenach toho co kupuji.
Rodicovkse penize? Takze vlastne zakaznikem je rodic, nebo ditko?
Nektere deti s drobnymi, nektere s penezmi tak do sta korun, nektere, stejne stare, s petistovkou.
Temer zadny rozdil v obleceni, snad krom jednoho chlapecka, ktery mel spise rodice bez vkusu nez bez penez.
Nevyvozuji zadne zavery, je to jen popis pozorovani i kdyz by bylo snadne rict, ze penize a nakupy jsou nasimi lovy a sbery a ze nas to spolecnost uci jiz od velmi mladeho veku.
Pamatuju si sam sebe, kdy jsem s laskou chodil cichat ke gumam, kupoval si pastelky, sesity a cinska pera v papirnictvi. Pamatuju si, neustale chteni, ktere me defacto preslo a davam dnes spis prednost kvalite pred kvantitou, alew v jejich veku...
Dokonce uz i mala Mia, mladsi dvou let, kdyz je s nami na nakupech, rada si vybere nejakou drobnost a prosadi si ji.
Muze na neco tak maleho fungovat management?
Rekl bych, ze primo modelove. vhodne barvy, vhodne tvary, mensi veci se prodaji lepe... atd.
Zajimave pozorovani, neco mimo ramec fotografie. Vsechny ty vazby a socialni puzeni. Napodobovani, chteni, touha. Nestesti pri omezenych zdrojich, impulzivnost.
Dluzno podotknout, ze vice jak polovina deti, ktere mi prisly do obchodu, z tech rekneme osumdesati, byla tlustych.
Ze by, zase moment pro pozorovani?
3/17/2008
Ze by obnova blogu nebo samomluva?
Mam dojem, ze uz jsem dlouho nic nenapsal, ale cte to tu jeste vubec nekdo?
No mozna jo. Takze tedy postupne zacinam pracovat na obnove webu a mimo jine i blogu.
V soucastne dobe sedim na bezdratu jednom supermerkadu, kde delam prodavace v obchode s Tentononcema [jo uz jsem tam jednou delal] a protoze je tu dopoledne relativne nuda, muzu si dovolit trochu psat, hrat si s fotkama a tak celkove opatrne posedavat na webu.
Sony DSC-H9, muj novy milenec [chtel jsem napsat milenka, ale ten objektiv.. :]
Mimo jine jsem se nemalo vysmal, kdyz jsem po asi pul roce bootnul WindowsJehoVista, ktery jsem k notebooku dostal "zdarma", ze si zahraju Jets'n'Guns [paradni nazev vyrobce: Hrabe v Trave:] a kdyz bude nejhur, tak se pripojim k nejakymu mistnimu bezdratu. Nabootuju a bezdratovky nikde. Sice mi to bylo divne, ale stejne jsem si chtel hrat. Po chvilce se ukazalo, ze ani na strilecku tu neni atmosfera, precejenom musim i pracovat -obcas-, a lidi chodi sice nepravidelne, ale zato temer neustale.
Ok, tak teda nabootovat do Linuxu a delat neco poradneho a turn-based, jako je psani nebo uprva fotek.
Boot.
K dispozici je 5 siti, 3 zakryptovane, 2 volne. Plnej signal.
"Coze? To jako wokna nenasly site s plnym signalem?"
To jako LOL, k cemu jakoze ty wokna za nejakejch pet litru maji byt, kdyz ani neumi na net? :)
Nekteri lide chodi oknem, jini radeji pouziji dvere :)
Vzhledem k tomu, ze na Flickr.com mam stale nejake kontakty a je tam celkove vic lidi, zatim budu fotky davat i tam, ale neregistrovani uzivatele rovnou odkazuju na Ipernity.com.
Mia, cca 20 mesicu. [click]
Fotek bude doufam v dohledne dobe docela dost, protoze jsem si poridil novy fotak SONY DSC-H9, se kterym se momentalne ucim zachazet, coz by melo byt videt i vsude okolo.
Vlastne jedine na co cekam je kvalitni svetlo, pac zimni nebarevne, uprsene a posmourne pocasi neposkytuje mnoho prirodni krasy, ktera by se dala zachytit objektivem.
Kolo [click]
Nicmene, cernobila fotka kola opreneho o zed ukazuje, ze mozne je temer vsecko. Barvy a nalada by vlastne vubec nesly zachytit [ani jedno tam nebylo], tak aby fotka zacokoli stala, ale v cernobilem provedeni se z nudneho kola opilcova opreneho o otlucenou spinavou zed, stal docela hezky objekt. Sice ani tak fotka neni zadny zazrak, sam ji povazuju spis za prumernou, taky je to prvni pokus s cernou a bilou, ale potesilo me, jak se elegantne da zmenit atmosfera z nudy a sediva kazdodennosti, na docela prijenou fotku.
Tea Time? [pulnocni pokus s rucnim ostrenim - click]
No mozna jo. Takze tedy postupne zacinam pracovat na obnove webu a mimo jine i blogu.
V soucastne dobe sedim na bezdratu jednom supermerkadu, kde delam prodavace v obchode s Tentononcema [jo uz jsem tam jednou delal] a protoze je tu dopoledne relativne nuda, muzu si dovolit trochu psat, hrat si s fotkama a tak celkove opatrne posedavat na webu.
Sony DSC-H9, muj novy milenec [chtel jsem napsat milenka, ale ten objektiv.. :]Mimo jine jsem se nemalo vysmal, kdyz jsem po asi pul roce bootnul WindowsJehoVista, ktery jsem k notebooku dostal "zdarma", ze si zahraju Jets'n'Guns [paradni nazev vyrobce: Hrabe v Trave:] a kdyz bude nejhur, tak se pripojim k nejakymu mistnimu bezdratu. Nabootuju a bezdratovky nikde. Sice mi to bylo divne, ale stejne jsem si chtel hrat. Po chvilce se ukazalo, ze ani na strilecku tu neni atmosfera, precejenom musim i pracovat -obcas-, a lidi chodi sice nepravidelne, ale zato temer neustale.
Ok, tak teda nabootovat do Linuxu a delat neco poradneho a turn-based, jako je psani nebo uprva fotek.
Boot.
K dispozici je 5 siti, 3 zakryptovane, 2 volne. Plnej signal.
"Coze? To jako wokna nenasly site s plnym signalem?"
To jako LOL, k cemu jakoze ty wokna za nejakejch pet litru maji byt, kdyz ani neumi na net? :)
Nekteri lide chodi oknem, jini radeji pouziji dvere :)Jeste k tem fotkam. Mival jsem celou galerii na http://www.flickr.com/photos/overdrive_cz/, jenomze se tam nelibili nektere me odvaznejsi fotky a celou galerii mi uzavreli pouze pro registrovane, coz me nekolik dni z5 vedlo k migraci na http://overdrive.ipernity.com, coz je temer stejne kvalitni server, jen ma v podminkach napsano, ze kazdy uzivatel zodpovida sam za sebe a za sve deti, takze musi sam zhodnotit, co budou prohlizet, a tedy server nebude zasahovat do obsahu. To jsem presne hledal.
Nicmene ma to jeden nedostatek, zatim neni mozne seradit fotky podle data, kdy byly porizeny, jen podle casu uploadu, coz pri uploadu davku zpusobilo, ze serie jsou rozhazene. Zatim je to problem, ale na razeni podle data se udajne pracuje a navic nove fotky budu uz pridavat v normalnim poradi, takze se tenhle nedostatek casem stane spise nepodstatnym.
Nicmene ma to jeden nedostatek, zatim neni mozne seradit fotky podle data, kdy byly porizeny, jen podle casu uploadu, coz pri uploadu davku zpusobilo, ze serie jsou rozhazene. Zatim je to problem, ale na razeni podle data se udajne pracuje a navic nove fotky budu uz pridavat v normalnim poradi, takze se tenhle nedostatek casem stane spise nepodstatnym.
Mia, cca 20 mesicu. [click]Fotek bude doufam v dohledne dobe docela dost, protoze jsem si poridil novy fotak SONY DSC-H9, se kterym se momentalne ucim zachazet, coz by melo byt videt i vsude okolo.
Vlastne jedine na co cekam je kvalitni svetlo, pac zimni nebarevne, uprsene a posmourne pocasi neposkytuje mnoho prirodni krasy, ktera by se dala zachytit objektivem.
Kolo [click]Nicmene, cernobila fotka kola opreneho o zed ukazuje, ze mozne je temer vsecko. Barvy a nalada by vlastne vubec nesly zachytit [ani jedno tam nebylo], tak aby fotka zacokoli stala, ale v cernobilem provedeni se z nudneho kola opilcova opreneho o otlucenou spinavou zed, stal docela hezky objekt. Sice ani tak fotka neni zadny zazrak, sam ji povazuju spis za prumernou, taky je to prvni pokus s cernou a bilou, ale potesilo me, jak se elegantne da zmenit atmosfera z nudy a sediva kazdodennosti, na docela prijenou fotku.
Tea Time? [pulnocni pokus s rucnim ostrenim - click]12/24/2007
8/15/2007
A dost!
Zasrana zkurvena Slovenska neprofesionalita.
Mam dost ziti v zemi kde si lidi nevazej ani prace ani penez.
Prides v devet vecer do pizzerky, ze mas hlad a penize. Reknou Ti, ze ti jidlo neudelaj, pac uz se kuchari nechce [2h pred zavirackou kuchyne], ze uz ma jinou praci. I kdybys nabidnul vic [coz je navic pekna kokotina] tak te poslou domu.
Kdyz se snazis v praci makat jak nejvic to jde, vsichni na tebe cumej jak na vola, ze co jako delas, dyk ses novej, tak nezavazej. Kdyz pak ale potrebujou na nekoho hodit nejakou chybu, ke kere se nikdo nezna, hadej kdo je tady novej a kdo je za to zodpovednej. Aha ty ne? No pockej, trosku prepisem podnikovy predpisy, to si sedne. Jeden duveryhodnej, jeden kterej se spoleha a je spolehlivej. Jeden se kterym nedelam chyby a jde to pac oba delame.
Dost blbcu, kteri si mysli, ze kdyz jsem mladsi nez oni, muzou mi tykat a rikat mi hej ty. Nejsem hej ty a jestli to reknes jeste jednou prastim te kurva pesti do drzky.
Mam dost pitomcu, co si pred barakem pestujou svoje zkurveny travnicky a vadi jim kdyz se po nich valej deti a psi. Mam dost starejch Blazkovejch, co volaj policajty, jenom kvuli tomu ze panacek je divnej a nosi cerny brejle. Mam dost hospodskejch co tocej spatny pivo a nalejvaj falesnej rum.
Mam kurvadrat dost opravovani cizich hracek kdyz po nich jeste slape, mam kurvadrat dost lidi s jejich smradlavejma nazorama, mam kurvadrat dost lidi, kteri jsou netolerantni, zatvrzeli a zli. Mam kurvadrat dost chytraku, keri si myslej, ze ti za dve minuty koukani pod ruce muzou radit co mas delat a kdo mas byt.
Mam rad lidi, asi tak 4!
Mam rad lidi, keri bez reci delaji co se jim rekne, protoze ti kurva veri, protoze vi, ze delas jak to jde a lip se to neda. Mam rad lidi, ktery odvadej dobrou praci, protoze vedej, ze jedine tak se na ne muzes spolehnout a budes je poslouchat bez reci, pac jim kurva veris.
Mam rad lidi, kteri chapou nebo se aspon snazi pochopit. Mam rad lidi, kteri se rvou za to co chcou a cemu kurva veri. Mam rad lidi, asi tak 4!
Mam dost ziti v zemi kde si lidi nevazej ani prace ani penez.
Prides v devet vecer do pizzerky, ze mas hlad a penize. Reknou Ti, ze ti jidlo neudelaj, pac uz se kuchari nechce [2h pred zavirackou kuchyne], ze uz ma jinou praci. I kdybys nabidnul vic [coz je navic pekna kokotina] tak te poslou domu.
Kdyz se snazis v praci makat jak nejvic to jde, vsichni na tebe cumej jak na vola, ze co jako delas, dyk ses novej, tak nezavazej. Kdyz pak ale potrebujou na nekoho hodit nejakou chybu, ke kere se nikdo nezna, hadej kdo je tady novej a kdo je za to zodpovednej. Aha ty ne? No pockej, trosku prepisem podnikovy predpisy, to si sedne. Jeden duveryhodnej, jeden kterej se spoleha a je spolehlivej. Jeden se kterym nedelam chyby a jde to pac oba delame.
Dost blbcu, kteri si mysli, ze kdyz jsem mladsi nez oni, muzou mi tykat a rikat mi hej ty. Nejsem hej ty a jestli to reknes jeste jednou prastim te kurva pesti do drzky.
Mam dost pitomcu, co si pred barakem pestujou svoje zkurveny travnicky a vadi jim kdyz se po nich valej deti a psi. Mam dost starejch Blazkovejch, co volaj policajty, jenom kvuli tomu ze panacek je divnej a nosi cerny brejle. Mam dost hospodskejch co tocej spatny pivo a nalejvaj falesnej rum.
Mam kurvadrat dost opravovani cizich hracek kdyz po nich jeste slape, mam kurvadrat dost lidi s jejich smradlavejma nazorama, mam kurvadrat dost lidi, kteri jsou netolerantni, zatvrzeli a zli. Mam kurvadrat dost chytraku, keri si myslej, ze ti za dve minuty koukani pod ruce muzou radit co mas delat a kdo mas byt.
Mam rad lidi, asi tak 4!
Mam rad lidi, keri bez reci delaji co se jim rekne, protoze ti kurva veri, protoze vi, ze delas jak to jde a lip se to neda. Mam rad lidi, ktery odvadej dobrou praci, protoze vedej, ze jedine tak se na ne muzes spolehnout a budes je poslouchat bez reci, pac jim kurva veris.
Mam rad lidi, kteri chapou nebo se aspon snazi pochopit. Mam rad lidi, kteri se rvou za to co chcou a cemu kurva veri. Mam rad lidi, asi tak 4!
5/30/2007
Update a pozvanka
Zdravim vsechny zucastnene, chci jen upozornit na par novych fotek v me galerii.
Neni jich moc, ale precejenom neco.
Jinak pokud by nekdo mel zajem prijet se podivat na oslavu Miinych prvnich narozenin, tak predbezne hlasim, ze se bude konat 16.6. nebo 23.6. 2007 v Turcianskzch Klacanoch na salasi.
Zvani jsou vsichni, prijmuti vsak budou jen ti, kteri se predem ohlasi, aby bylo mozne pocitat s prespanim.
Pokusim se behem zitrka nebo pozitrka sem dat nejakou oficialnejsi pozvanku, ale klidne uz ted volejte a emajlujte, kdo by jako chtel prijet (+421 905 291 826 nebo tpetru[na]google.com) .
Leti to, ze?
Neni jich moc, ale precejenom neco.
Jinak pokud by nekdo mel zajem prijet se podivat na oslavu Miinych prvnich narozenin, tak predbezne hlasim, ze se bude konat 16.6. nebo 23.6. 2007 v Turcianskzch Klacanoch na salasi.
Zvani jsou vsichni, prijmuti vsak budou jen ti, kteri se predem ohlasi, aby bylo mozne pocitat s prespanim.
Pokusim se behem zitrka nebo pozitrka sem dat nejakou oficialnejsi pozvanku, ale klidne uz ted volejte a emajlujte, kdo by jako chtel prijet (+421 905 291 826 nebo tpetru[na]google.com) .
Leti to, ze?
4/11/2007
Par recenzi aneb dve zajimavosti a jinak brak
Tedy dnes sem pridam jen par recezni na knihy, co se spolecne hodi do jednoho postu, protoze budou pro mnohe brak. Ano jedna se veskrze o nevaznou literaturu, dve noir detektivky, jedna strhana Kulhankova nuda, ale nakonec [vlastne na zacatek] jsou tu dve pomerne kvlaitni veci. Ta mene zajimava, ale ctiva je prvotina Vlcice, ktera mne, jako milovnika vlkodlaku nemohla nenadchnout a druha je snad jeste daleko daleko lepsi a myslim ze predstihne i kolosy typu Nikdykde. Ano spravne, Trifid se vytahnul a zacal kupovat Rusaky z nichz se mi podarilo nahodne vybrat poklad v podobe MAXE FREI [at uz je to kodkoli].
Vsem milovnikum dobreho cteni a fantasi doporucuju knihu:
MAX FREI : Cizinec. Tirifid. 2006
Jsem asi v jedne tretine a musim rict, ze po dlouhe dobe je to kniha, ktera me naprosto prekvapila a uzasne me bavi. Pribehy zasazeneho do jakehosi unrealneho sveta plneho magickych artefaktu, kouzelnych cechu a krasnych mist jsou psane s neuveritelnym citem, nadhledem jemnosti a osudovosti.
Zadne zkostnatele prvky fantasy se nekonaji, vse je jinak, jak je to treba v udesnych [IMHO] knihach Cina Melville. Mnoho pojmu neni nijak vysvetleno, takze zustava na predstavivosti ctenare, o cem vlastne cte, coz vsak vubec neni na prekazku sviznym detektivnim zapletkam s obrazomalebnosti srovnatelnou s famoznim Gaimanovym Nikdykde.
Rozhodne doporucuju a mirne ovlivnen recenzi na neviditelnem psu davam 10/10 s tim, ze jinak bych hodnoceni zatim nevyrknul, pac jsem stale jeste nedocet, ale kniha udajne nepoklesne az do konce. tedy jeste jednou zasadne doporucuji.
Zdeněk Žemlička: Vlčice. Edice Pevnost. WolfPublishing.
Kniha me zaujala uz na pulte svou obalkou, docela me dokonce zamrzelo, ze nebyla pribalena k jinak zda se docela kvlaitnimu vydani Pevnosti, ale mozna je to dobre, jinak bych vice pochyboval a zbytecne se nedostal k zajimavemu cteni.
Ne mnohdy totiz clove sleduje pribeh vlkodlacice na ceskem uzemi v obdobi nekdy okolo roku nula naseho letopoctu. Markomani, Bojove... got it?
Pribeh je vystaven pomerne precizne a podoba se mirne temer kazdemu jinemu pribehu o pomste jedince proti nasili a utlaku. Nejvice bych asi knihu prirovnal k C.J.Cherih - Paladin, ktera je podobna mimo jine i zalibou v historizujicim pojeti pribehu.
Abych pravdu rekl, nejsem v tak davne dobe nijak zbehly ve vedomostech, ale nic mi nepripadlo rusive, pobavil me vymysley jazyk [nejaka jihomoravska hatmatilka bych rekl], jenz mel zpodobnovat rec nektercy narodu te doby.
Celkove pomerne snadne a rychle cteni se sympatickou hlavni hrdinko, zajimavymi vedlejsimi postavami, zasazeny do zajimaveho lokalniho prostredi.
Na prvotinu rozhodne ne spatny text, jen tak dal.
7/10
Pro ty, co maji radi cyberpunk a noir detektivky, doporucim s relativne klidnym svedomim Brown: Newyorske Noci. Trifid..
Hned na zacatek minirecenze nutno zminit, ze autor se ani nijak zvlast nepokousi o originalni stvabu pribehu a zachovava klasicke noir postupy s detektivem popredi a malo postavami na pozadi, jejichz osudy jsou uzce spjate detektivnim pripadem.
Co je vask pomerne zajimave je to, ze noir prostredi ne nepodobne 87. reviru a Chandlerovym mestum, je protknute stribrnymi nitkami soucastnosti a blizke budoucnosti. Lezbicke bary bez prikras i falesnosti, implantaty, hologramy, virtualni realita. Zajimava i kdyz relativne predvidatelna zapletka, prijeme prokreslene postavy ve znameni strohe ale stylove ucelnosti.
Dobre rozvinute starodavne detektivni postupy v novem svete, kde dava technika vice moznosti.
Cteni do vany nebo do houpaci site, ktere pobavi a rozhodne neurazi.
Jak jsem se dozvedel, do budoucna vyjdou jeste dva dalsi dily, ktere maji byt stejne koncipovane i kvalitni, takze i v letni sezone [snad] bude co cist u vody.
7/10
Schink, Petr. Špinavá práce. WolfPublishing.
Zeptam se dnes jeste jedenkrate: Mate radi cyberpunk a noir?
Pokud si podruhe laskavy ctenar rekne sve osudove ANO, dovolim si s pomerne stejne klidny svedomomym jako pred chvili doporucit vyse zminenou knihu.
Znate svet Fallout? Po zemi presla treti svetova, tentokrate konkretne nuklearni valka. Nemnozi prezili v bunkrech, zbytek je zniceny a zmutovany pozustatek 40. a 50. let dvacateho stoleti. Lidstvo evolvovalo ale i degenerovalo. Technologii jsou ztraceny, stejne jako vzdelanost a civilizace.
Tak takhle nejak zacina prvni z povidek knihy, na jejiz kazde strance je vytisten tuzovy panacek v klobouku v ruznych pozicich, coz dava znat, jak vazne je cele cteni a psani knihy mysleno. Staci jen rychle obracet stranky.
Povidky bezi od potizim k potizim, od vyrazenych zubu k vrahum prostitutek a graduji straodavnym kulometem.
Povidkove linie jsou v knize dve, jedna pred katastrofou, za-pet-minut-dvanact, aneb klasicke Chickago, LA, a NewYork z noirovek, jen s tou drobnosti, ze zde je mozne se po telefonnicvh linkach pripojit k necemu ne nepodobnemu BBSkam naseho sveta let devadesatych.
Druha linie je vyse zminena postapokalypticka, ala Fallout. I ona je psana z pohledu "drsneho hocha" a i ona je dost zabavna a rychla k precteni.
Tedy pokud mam uz dnes doporucovat jen knihy do houpacich siti, klidne se houpejte s nami.
7/10
KULHANEK. Stroncium.
Informace o tom, ze vysel novy Kulhanek se ke me dostala spise nahodu, pobaven predchozimi dily tohoto genia braku jsem si knihu okamzite obstaral a musim rict, ze jsem byl nadmiru zklaman.
Nove vymysleny svet je podle meho nazoru malo organicky, jak kdysi napsal P.K.Dick, svet ktery se rozpadne pod vlasni vahou nez docteme prvni kapitolu.
Dobre tedy, mozna proste nemam rad nektera prostredi, ale kosmicka lod plna zombaku, popripade samoucelne vyuzita cesta na Titan [nebo spise nevyuzita] mi pripadly spise jako snaha nahradit zajimavym prostredim dej, ktreho je v knize opravdu pomalu, rekneme tak na prvnich dvaceti a poslednich peti stranach.
Samotny hrdina, jako vzdy Nsmrtelnu Bastard, je sam o sobe zajimavy jen obcas zajimave vyprodukovanou hlaskou, kterdych ve srovnani napriklad s Vladci Strachu je spise pomalu i kdyz reklama nabizejici policistum specialni kondomy na hromadny homosexualni pohlavni styk me docela pobavila.
Pokud mam jeste jednou kopnout do prohnile mrtvoly, kterou nidko nechce, musim konstatovat i to, ze Kulhanek asi moc kouka na televizi. Ano prispusobene realne reklamy byly i v minulych dilech a tady me take bavily, ale stavet text zpusobem kazdych 5 minut mrtvola a kazde 2 minuty pohled pod sukni, to je vazne konec kazdeho kulturniho braku. :]
Kniha de samozrejme precist jednim dechem, ale tento se ani nezrychly ani nezataji, proste nic nad cim by se clovek musel vzrusovat, nebo by jej nejak zasadne ovlivnilo, coz je od Kulhanka z meho pohledu docela necekane.
3/10
Vsem milovnikum dobreho cteni a fantasi doporucuju knihu:
MAX FREI : Cizinec. Tirifid. 2006
Jsem asi v jedne tretine a musim rict, ze po dlouhe dobe je to kniha, ktera me naprosto prekvapila a uzasne me bavi. Pribehy zasazeneho do jakehosi unrealneho sveta plneho magickych artefaktu, kouzelnych cechu a krasnych mist jsou psane s neuveritelnym citem, nadhledem jemnosti a osudovosti.
Zadne zkostnatele prvky fantasy se nekonaji, vse je jinak, jak je to treba v udesnych [IMHO] knihach Cina Melville. Mnoho pojmu neni nijak vysvetleno, takze zustava na predstavivosti ctenare, o cem vlastne cte, coz vsak vubec neni na prekazku sviznym detektivnim zapletkam s obrazomalebnosti srovnatelnou s famoznim Gaimanovym Nikdykde.
Rozhodne doporucuju a mirne ovlivnen recenzi na neviditelnem psu davam 10/10 s tim, ze jinak bych hodnoceni zatim nevyrknul, pac jsem stale jeste nedocet, ale kniha udajne nepoklesne az do konce. tedy jeste jednou zasadne doporucuji.
Zdeněk Žemlička: Vlčice. Edice Pevnost. WolfPublishing.
Kniha me zaujala uz na pulte svou obalkou, docela me dokonce zamrzelo, ze nebyla pribalena k jinak zda se docela kvlaitnimu vydani Pevnosti, ale mozna je to dobre, jinak bych vice pochyboval a zbytecne se nedostal k zajimavemu cteni.
Ne mnohdy totiz clove sleduje pribeh vlkodlacice na ceskem uzemi v obdobi nekdy okolo roku nula naseho letopoctu. Markomani, Bojove... got it?
Pribeh je vystaven pomerne precizne a podoba se mirne temer kazdemu jinemu pribehu o pomste jedince proti nasili a utlaku. Nejvice bych asi knihu prirovnal k C.J.Cherih - Paladin, ktera je podobna mimo jine i zalibou v historizujicim pojeti pribehu.
Abych pravdu rekl, nejsem v tak davne dobe nijak zbehly ve vedomostech, ale nic mi nepripadlo rusive, pobavil me vymysley jazyk [nejaka jihomoravska hatmatilka bych rekl], jenz mel zpodobnovat rec nektercy narodu te doby.
Celkove pomerne snadne a rychle cteni se sympatickou hlavni hrdinko, zajimavymi vedlejsimi postavami, zasazeny do zajimaveho lokalniho prostredi.
Na prvotinu rozhodne ne spatny text, jen tak dal.
7/10
Pro ty, co maji radi cyberpunk a noir detektivky, doporucim s relativne klidnym svedomim Brown: Newyorske Noci. Trifid..
Hned na zacatek minirecenze nutno zminit, ze autor se ani nijak zvlast nepokousi o originalni stvabu pribehu a zachovava klasicke noir postupy s detektivem popredi a malo postavami na pozadi, jejichz osudy jsou uzce spjate detektivnim pripadem.
Co je vask pomerne zajimave je to, ze noir prostredi ne nepodobne 87. reviru a Chandlerovym mestum, je protknute stribrnymi nitkami soucastnosti a blizke budoucnosti. Lezbicke bary bez prikras i falesnosti, implantaty, hologramy, virtualni realita. Zajimava i kdyz relativne predvidatelna zapletka, prijeme prokreslene postavy ve znameni strohe ale stylove ucelnosti.
Dobre rozvinute starodavne detektivni postupy v novem svete, kde dava technika vice moznosti.
Cteni do vany nebo do houpaci site, ktere pobavi a rozhodne neurazi.
Jak jsem se dozvedel, do budoucna vyjdou jeste dva dalsi dily, ktere maji byt stejne koncipovane i kvalitni, takze i v letni sezone [snad] bude co cist u vody.
7/10
Schink, Petr. Špinavá práce. WolfPublishing.
Zeptam se dnes jeste jedenkrate: Mate radi cyberpunk a noir?
Pokud si podruhe laskavy ctenar rekne sve osudove ANO, dovolim si s pomerne stejne klidny svedomomym jako pred chvili doporucit vyse zminenou knihu.
Znate svet Fallout? Po zemi presla treti svetova, tentokrate konkretne nuklearni valka. Nemnozi prezili v bunkrech, zbytek je zniceny a zmutovany pozustatek 40. a 50. let dvacateho stoleti. Lidstvo evolvovalo ale i degenerovalo. Technologii jsou ztraceny, stejne jako vzdelanost a civilizace.
Tak takhle nejak zacina prvni z povidek knihy, na jejiz kazde strance je vytisten tuzovy panacek v klobouku v ruznych pozicich, coz dava znat, jak vazne je cele cteni a psani knihy mysleno. Staci jen rychle obracet stranky.
Povidky bezi od potizim k potizim, od vyrazenych zubu k vrahum prostitutek a graduji straodavnym kulometem.
Povidkove linie jsou v knize dve, jedna pred katastrofou, za-pet-minut-dvanact, aneb klasicke Chickago, LA, a NewYork z noirovek, jen s tou drobnosti, ze zde je mozne se po telefonnicvh linkach pripojit k necemu ne nepodobnemu BBSkam naseho sveta let devadesatych.
Druha linie je vyse zminena postapokalypticka, ala Fallout. I ona je psana z pohledu "drsneho hocha" a i ona je dost zabavna a rychla k precteni.
Tedy pokud mam uz dnes doporucovat jen knihy do houpacich siti, klidne se houpejte s nami.
7/10
KULHANEK. Stroncium.
Informace o tom, ze vysel novy Kulhanek se ke me dostala spise nahodu, pobaven predchozimi dily tohoto genia braku jsem si knihu okamzite obstaral a musim rict, ze jsem byl nadmiru zklaman.
Nove vymysleny svet je podle meho nazoru malo organicky, jak kdysi napsal P.K.Dick, svet ktery se rozpadne pod vlasni vahou nez docteme prvni kapitolu.
Dobre tedy, mozna proste nemam rad nektera prostredi, ale kosmicka lod plna zombaku, popripade samoucelne vyuzita cesta na Titan [nebo spise nevyuzita] mi pripadly spise jako snaha nahradit zajimavym prostredim dej, ktreho je v knize opravdu pomalu, rekneme tak na prvnich dvaceti a poslednich peti stranach.
Samotny hrdina, jako vzdy Nsmrtelnu Bastard, je sam o sobe zajimavy jen obcas zajimave vyprodukovanou hlaskou, kterdych ve srovnani napriklad s Vladci Strachu je spise pomalu i kdyz reklama nabizejici policistum specialni kondomy na hromadny homosexualni pohlavni styk me docela pobavila.
Pokud mam jeste jednou kopnout do prohnile mrtvoly, kterou nidko nechce, musim konstatovat i to, ze Kulhanek asi moc kouka na televizi. Ano prispusobene realne reklamy byly i v minulych dilech a tady me take bavily, ale stavet text zpusobem kazdych 5 minut mrtvola a kazde 2 minuty pohled pod sukni, to je vazne konec kazdeho kulturniho braku. :]
Kniha de samozrejme precist jednim dechem, ale tento se ani nezrychly ani nezataji, proste nic nad cim by se clovek musel vzrusovat, nebo by jej nejak zasadne ovlivnilo, coz je od Kulhanka z meho pohledu docela necekane.
3/10
2/13/2007
Shrnuti update
Takze jsem pridal nejake ty fotky na do galerie, sem by se jich tolik neveslo.
Jsou tam fotky od vseho kousek, coz bohuzel znamenalo, ze jsem musel ustoupit od myslenky dvavat na flickr jen to nejlepsi. Casem asi vznikne druha galerie s vyberem, ale zatim tedy muzete vsichni koukat na psy, deti, prirodu a vubec tak na vsechno mozne okolo me, co stalo za to, abych na to namiril oko fotaku.
Bohuzel mam ted malo casu, takze zadna postprodukce se nekonala, proto prosim omluvte snizenou kvalitu obrazu, alespon vite, ze nepodvadim a netvorim uplne umely svet.
No a jinak, pridal jsem dnes dalsi dva texty sem do blogu, tak je neprehlednete. neni to zadna slava, ale kdyz uz jsem je mel v hlave, tak co s nima, ne?
Jo a pokud s evam bude chtit, napiste k tomuhle textiku, ze jste tu byli, jen by me zajimalo kdo vsechno sem chodi. Ozval se mi totiz treba jeden bezva panacek [Robert], kerej nasellink na muj blog nekde na listku v kapse, podival se sem a napsal email, kerej potesil, po tech -temer - letech, co sjem jej nevidel
.
Jinak zapomel jsem. Textik Kohouti je venovany TRUCE.
Jsou tam fotky od vseho kousek, coz bohuzel znamenalo, ze jsem musel ustoupit od myslenky dvavat na flickr jen to nejlepsi. Casem asi vznikne druha galerie s vyberem, ale zatim tedy muzete vsichni koukat na psy, deti, prirodu a vubec tak na vsechno mozne okolo me, co stalo za to, abych na to namiril oko fotaku.
Bohuzel mam ted malo casu, takze zadna postprodukce se nekonala, proto prosim omluvte snizenou kvalitu obrazu, alespon vite, ze nepodvadim a netvorim uplne umely svet.
No a jinak, pridal jsem dnes dalsi dva texty sem do blogu, tak je neprehlednete. neni to zadna slava, ale kdyz uz jsem je mel v hlave, tak co s nima, ne?
Jo a pokud s evam bude chtit, napiste k tomuhle textiku, ze jste tu byli, jen by me zajimalo kdo vsechno sem chodi. Ozval se mi totiz treba jeden bezva panacek [Robert], kerej nasellink na muj blog nekde na listku v kapse, podival se sem a napsal email, kerej potesil, po tech -temer - letech, co sjem jej nevidel
.
Jinak zapomel jsem. Textik Kohouti je venovany TRUCE.
Kohouti
2 kohouti na smetišti,
dějin, idejí, pravdy, historie.
2 kohouti vybarvení jako na pouti,
de facto, de jure,... neber to osobně kamaráde.
2 kohouti bijí se křídly a zobáky do krve.
Na život! Na smrt!
2 kohouti si nikdy vevšimnou, že za kurníkem větří liška.
...to všechno zmizí jako slzy v dešti aneb první pohled do nastaveného zrcadla
Dnes mi začala z očí -kapapku po kapce- téct slaná voda.
Koukal jsem na svou malou dcerku, v šedivém nedělním dopoledni,
jak se snaží posadit, potom postavit, jak si hraje s hračkami,
jak usíná na mém rameni.
Najedou jsem si uvědomil, že jsem minulost, spokojený přežitek.
Zatím mne ještě potřebuje, potřebuje mé návyky, mé zlozvyky,
moje vědomosti. A to jsem je sotva stihl získat.
Zatím jsem stále ještě vzor. Zatím mě obdivuje, miluje,
touží vidět moji tvář.Ale nevzdrží to věčně, vím.
Vzor se zcela jistě stane svěrací kazajkou, náruč bude malá.
Ještě mám chvíli čas než se stanu přežitkem nejen sám
pro sebe, ale i pro ni. Než zjistí, že moje hudba se nedá
poslouchat, mé názory, že jsou nechutně pomalé a nemoderní,
než zjistí, že moje láska je jí protivná.
Možná jednou, až bude vědět víc, pochopí souvislosti,
a já v to doufám, ale může se stát, že to já už nebudu.
Snad pochopí mou svobodu a její hranice, sand pochopí
i tu svoji.
Vždy jsem si zakládal na tom, že mé já je ohraničené
ostrou konturou vůči zbytku světa, že já není pozadí,
ale pevný bod ve světle reflektorů (oh to hrdé místo na
slunci). Asi však budu rozšířit prostor, kde ostří neřeže,
jen varuje. Do toho nového prostoru se musí vejít,
už ne jen jedna, ale dvě ženy ("Víc světla prosím!",
zavolal režisér a v zákulisí se ozvalo nespokojené žvatlání).
Zdá se, že se ještě mnohému naučíme.
Nicméně pocit, že mne minulé generace právě
- s otevřenou náručí a křivým úsměškem -
vítají na smetišti dějin zůstává.
A smutek řeže jako ledový střípek Zimní královny
pod opuchlými víčky.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)