PF 2006

Život vesmír a vůbec aneb tohle a květiny na ženu platí :)

Google se stále ještě musí stydět, protože jeho Google Earth stále ještě nefunguje v bezproblémové verzi pod linuxem.
Trošku jsem pohledal, početl a pokomunikoval s kamarády a jako zábavnou náhradu jsem si prozatím zvolil vesmír.

Stellarium tvrdí, že pomocí něj můžete prozkoumat vesmír podobně jako z okna malým kukátkem, nebo menším speciálním dalekohledem.




možňuje si nastavit aktuální pozici, takže hvězdy by měly být vidět stejně jako z okna. Navíc přidává různá témata, jako například západ slunce, nebo krajinu, přes kterou hvězdy jakoby pozorujete.



Pěkná je i možnost, zobrazovat mytologické bytosti, tak aby vynikla souhvězdí.
Vzhledem k tomu, že je program určen pro hvězdárny a planetárie, poskytuje samozřejmě i spoustu informací o pozorovanch objektech a možnost promítat pomocí rybího oka (tedy na kulovou plochu).
Docela rád bych se na to někdy podíval za pomoci plátna a promítačky.


Program jsem našel díky doporučení v bezvadném linuxovém časopise LinuxEXPRES. Ale jsou samozřejmě dostupné i verze pro Winy a Macky.

Večerník mi poradil ke shlédnutí program CELESTIA
, který jsem však ještě nestihnul ani stáhnout, natož pak prozkoumat. Nabízí poznání vesmíru, cca 100.000 hvezd, planet, měsíců, komet a dokonce i vesmírných plavidel a satelitů. Vše ve velice krásné grafice, jak je jasně zřetelné ze screenshotů.



Vyzkoušejte a kdyžtak dejte vědtět. Samozřejmostí jsou verze pro všechny (3) operační systémy.



A poslední hračka je tentokráte opravdu hra. Včera večer jsem se u ní zasekl s Hienou na několik hodin, protože je opravdu zábavná a umožňuje hrát ve dvou až čtyřech hráčích na jednom počítači.
Jmenuje se to glTRON a princip je jednoduchý. Ve 3d areně jezdíte na "světelných" motorkách, které za sebou zanechávají ocas, jakousi zeď. Kdo se nabourá, ten prohrál.



Možná znáte 2d obdobu této hry ještě z osmibitů, která se jmenovala červi. Podobná je i hra Snake.
Celý nápad 3d motorek ala červy jsem poprvé viděl ve filmu TRON a podobný naápad byl použit i v knize Neila Stephensona Sníh.

Zase jeden výlet na Maguru

Včera večer, po dopsání předešlého bloggu jsem se rozhodl, že si zasloužím pivo v hospodě, vzhledem k tomu, že než jsem se vymotal z domu, bylo něco okolo půl desátézkončil jsem u Lely a Jančiho doma, kde nastala žranice, pitka černého piva a pařba na slovenské punkové hity roku 1993.
No prostě něco neuvěřitelného a velice zábavného.

Mia: "No ty ses teda poved, to ti povim."

Nejsem dárek, nejsem dárek, nejsem dárek!!!!

Jak už to tak bývá, je ráno moudřejší večera a já byl opravdu moudrý jak růžový nafukovací balónek. Naštěstí ne každé přísloví musí mít vždy pravdu (že by vyjímka potvrzovala pravidlo?), a tk jsem se opravdu potkal v devět pět u kostela s Jančičou a Vlastíkem, abychom se vydali na hon mé ženy, která se vydala na Kľačanskou Maguru odzkoušet své novoučké skialpové lyže.

Janka Hoľová aka Jančiča, majitelka bardzoje Mia, pekna holka, kverulant, nadmerny kurak, brzda a milenka :)

Růžové balónky v čerstvém ranním větru přešly do módu plastelínový svět a já si pozvolna uvědomil, že vlastně dnes mám nový rok, protože to co se včera dělo, byla samozvaná oslava Silvestra :)

Vlastík. Potkal jsem jej včera a docela mne baví. Fajn chlap.

Šlapalo se docela bezvadně, i když je třeba podotknout, že naše výkony (že Jančiča :) nebyly nijak závratné a hon na rudou lišku byl mírně degradován zjišěním, že zatím co lovci úspěšně zdolali prvních sto metrú výškových, liška už si dává čaj o osumsetmetrů výškových dál.

Výhled ma Martin, tak z půlky kopce I

Výhled ma Martin, tak z půlky kopce II

Zastrašit jsem se nedali a slavně jsme zvýtězili, samozřejmě, jak jinak.
Občas pomohlo to, že jsem odmítal zastavit a kouřit cigarety, které jsem nesl té, která nejvíce zdržovala. SIce jsem se tímto stal náhradní liškou lovenou a zbývalo jen málo času na pořádné fotografování, ale bylo to zábavné.

HORE ZDAR!

Vrcholová: Protější Velká Fatra

Martinské Hoľe

Taky někdy chctete být svojím psem?

Když z kopce, tak jedině po zdaku :)

Každá správná štvanice, měla by být vybavena smečkou psů. No myslím, že uznáte sami, že naši psi jsou k tomuto úkolu jako stvoření. Vychutnejte v klidu a teple přiložený minicomix, vše nejlepší do nového roku a nepijte černé pivo! :)

Hele jakej sem bezva zubatej vetřelec

No to máš sice dobrý, ale já Ti stejně ukousnu nohu

Nebo spíš hlavu?

Až tě chytím tak tě sním...

Sněžní psi

Mám dost.

Proste musim neco napst :)

Hele, mel jsem par stiznosti, ze snad pry nepisu nic do bloggu, jen tak na me dal, ale pred vanocema jsem na to nemel ani cas ani chut, naproti tomu, jsem pak mel vanoce v pohode, pac krom bloggu jsem mel temer vse vyresene, ze?

Jo jinak dnes to bude bez hacku a sracek, pac se mi pak pise lip a rychlej, tak sorry.

Lidi ve vlaku:
Musim se zminit jesste o jedneom, vlastne tedy trech setkanich, ktere jsem zazil asi tri tydny do zadu ve vlaku, a docela me pobavily.

Vetsinou jezdim vlakem mezi Zilonou a Olomouci, vetsinou je to nejake iccko, ale nikdy presne nevim, ve ktery cas pojedu, nebo jestli pojedu pres Puchov, ci pres Cadcu. Temer vzdy take jezdim o weakendu.
Tim spise me pobavilo, kdyz jsem se jednoho nedavneho podnelka potkal ve vlaku uz po treti chlapika, ktereho jsem potkal poprve asi tri mesice z5 a pak jeste asi pred mesicem.
Snad jedine, cim tomuto setkani napomaham je to, ze sedavam v kuraku, ale tentokrate jsem ani v kuraku nesedel, pac jsemnemel naladu kourit.

Poprve jsem se dozvedel, ze studuje umeni v Banske Bystrrici, ze jezdi stopem a projel toho uz hodne.
Podruhe jsem jej potkal, kdyz jsem zkousel zasuvky v celem vlaku (ani jedna nefungovala), abych telefon dovedl do takoveho stavu, ze bych se dostal i domu...
No a treti setkani me prekvapilo uplne nejvice, protoze, diky zvedavosti spolucestujici (viz. pozdeji) jsem se dozvedel, jak se onen chalpik jmenuje (kua, zustalo mi v hlave jen, ze je to Ptacek, tak sorry panacku, az se priste potkame, doplnim i krestni, jo?).
Zajimave na tomhle ptacovi bylao ale predevsim to, ze prave cestoval z Belgie, nemel listek, pac spechal, mel belgicka cigara a pivo a nejakej tezkej bagl.

Tak jsem se nejdrive vypravili hledat misto kde si zapalime, procez jsem podkali kontrolu jizdenek, chlapka co byl jak nejakej hodnej deda, dal mu listek bez priplatku a jeste mu poradil, jak vyresit dalsi listek na hranicich.
Pak se nam konecne podarilo najit kuracke kupecko, ve dvaceti vagonovem vlaku uplne jedine, ktere bylo obsazeno chlapkem co nekouril a nechtel si ani presednout.
Zacali jsem se hrozne smat a dali jsem si cigaro na chodbe pod hrozbou strasliveho trestu ve forme padesatikorunove pokuty. Nenastala.
Nicmene beligicke cigara stoji za starou backoru, coz jsme oba konstatovali a sli pit to pivo.
Bylo trochu lepsi.

Jo a jeste... no proste ta holka co jsem s ni celou cestu kecal o hrani si na upiry, nez prisel Ptacek, z nej vytahla, ze je umeleckej kovar (jj pamatuju si, ze rikal neco o sochareni, kdyz jsem jej potkal poprve). No a v te Belgii, vlastne byl na nejakem sympoziu (jak se v tom kua pisou i/y?) kovaru z cele Evropy.
Ta holka byla urcite spion, pac i ze me tahala moudra, docela dost, nastesti jsem jich jako vzdy mel plnou kapsu, ze, tak to docela slo.
No a jak tak spionaovala, tak nam Ptacek ukazal sve portfolio, bylo to docela bezva. Ruzni pavouci, malej princ, taky volavka, byk, kun... docela se mi to hodne libilo. Jak se jeste jednou potkame (mam na nej cislo, taky ho vyspionovala ta holka, tak si nektery fotky od nej musim vzit a dam je sem.
Jinak rikal paradni hlasku, kdyz jsem se ho ptal, jestli mam webove stranky.

"No, nemam, ani nechi. Nechci nikam davat sve kontakty, mam dense moc prace a pak je mi blby, ze nestiham. Zas nejsem z tech, co umej rikat ne... no a navic lidi chodu casto dost haluze, taky to obcas musim bouchat pro prachy... proste podle hesle Ty mi ten plot jednou udelas!"

To jsem se docela vyskladal, mel nadhled.
No a pak uz jsem kecali o tom, jak odlejt sochu z betonu (chci si udelat funkcionalistickou Athenu :) - nezapomenout, formu vylozit jutou-, taky o tom, jak se delaji kose mecu, aby se nemuseli lestit (obali se do hliny). Holka jeste spionovala, a bylo nam docela bezva, myslim.
V Ziline se to rozeslo do ruznch casti nadrazi.

Dalsi setkani, byl zvastni, asi sedesatiletej pan, co si prisednul do kuraku, zda si muze zapalit a uz tam zustal.
Byl jsem zrovan na otocku v Olomouci, dost neplanovane, pac jsem si spatne domluvil Pracak, takze jsem byl v hadrach, co chodim se psem, smrdel jsem hospodou, jak jsem cekal na kamosku, nez me vezme domu, abych mel kde prespat (ozzy mel cerstve vymenene zamky na baraku, a navic jsem zapomel v Klacanoch Klice) a byl jsem nevyspalej.
Venku bylo jaro, prestoze uz mela byt zima.
Proste mi bylo divne a nepohodlno.
Zacal jsem se s chlapikem bavit o pocasi, protoze jsem litoval, ze nemam fotak, abych si vyfotil nejake fabriky v jarnim slunci v pulce zimy. Rad se bavim s lidma. Proto taky sedam v kuraku, zajimave, jestli onio ti arabove nemli pravu, kdyz rikali, ze kdo kouri premysli.
Ale dost uz, myslenky se mi nejak rozbihaji do stran.
No proste mi ten chlapik zacal vykladat, jak jako mladej hral na saxofon, zacal u toho chlastat a pak se az musel lecit z prilistne radosti ze zivota, tedy vlastne z chalstu.
Vykladal mi, jak vylecil sousedovic syna z fetu, jak ma v kopcich u ValMezu salas, vcely a borovici, kterou mu zlomila spoust mokreho snehu, o ktere zrovna psali v novinach.
Zajimavy pan.
Rekl toho spoustu a musim rict, ze v tom zimnim jaru, ve studenym vlaku me s tech reci o chastu bylo pekne blbe.
Mozna by to vadalo na celej clanek, ale nevim, jestlui na to mam chut nebo i schopnosti.
Ne, ze bych si od te doby nedal pivo, ale asi dlouho nezapomenu.
No a tak to bylo asi vsecko co jsem chtel k zivotu ve vlaku. Ted jsem jej zas nejaky cas nevedl a musim rict, ze rad. Zaprve sedet v kuraku da cloveku docela zabrat jak na mozek tak na zdravi a za druhe, jet do Olomouce, zamena jit do hospody, coz je asi tak stejnej pripad.
Kua jak jsem rad, ze mam za barakem kopce...

Co jsem to vlastne jeste chtel napsat? Dluhy.
Aha uz vim, pry dluzim odpovedi na nejake emajly ohledne RPG, taky dluzim nejake pripravne prace na RPG pro olomoucke hran roku 1977, ale pocitam s tim, ze pokud se nic nezvrtne tak se bude hrat posledni weakend v ledu u Ozzyho.
Pokud nekomu dluzim neco jineho, tak ... no at radeji mlci. :)

Co vlastne delam, ze nemam cas, a pak dluzim...
Predne: prece se zadluzuji, ze. :)
Ale ne vazne. Vetsinou sedim u pocitace a neco resim. Programoval jsem hruby navrh http://turcianskeklacany.sk/.
Ono se to nezda, ta stranka je vlastne jen hrube html s troskou dizajnu, jen aby prezila a dokazala trochu informovat, nez rozchodim redakcni system (pozdeji), ale je uzasna prace z lidi, kteri maji se strankou co docinenni dostat nejake materialy. Tedy zazil jsem uz i horsi nespolehlivce, ze Jancico, ale i tak.
Jedna vec je starnku chtit a sehnat si cloveka, ktery to napise do kompa a nekam umisti. Dalsi vec, ale je, mit na tu stranku co dat.
No posudte sami, uz neni uplne prazdna. :)
Nahodou to bylo docela bezva shanieni informaci, protoze jsem se v jeho ramci dostal na sraz AFUS (Asociacia Furmanov Slovenska) kousek od Helpy (pamatujete? To ta Helpa, to ta Helpa, tooo je peknee meeesto....). Pod Nizkymi Tatrami bylo krasne, spousta snehu. Zvlaste ne takovem malem hrbituvku, kde jsem chvilku postali bylo za setmeni mezi zapadanymi hroby opravdu zvlastne.
Atmosfera bludiste, hrbitova, snehu, ciziho mist, tmy a mrazu. To se neda popsat (nebo spise by to asi chtelo nekoho, kdo popisuje lepe nez ja, na vas je hlavne ta predstavivost).
Nastesti troska palenky, horky caj z medem a huronsti furmani i prijemne a vystupujic predseda klubu docela zahrali.
Pekna schuze, docela me mrzi, ze neuvidim samotnou KLACIANSKOU PODKOVU, ktera ma byt 7. 1. 2006, coz budu zrovna na lyzich.
Uz treti rok jsem v Klacanoch a nani jednou jsem ji nedal. Jsem ja to ale...
No a jeste jedna vec, predsevzeti do pristiho roku: kdyz muzu chodit na srazy formanu od koni, proc nechodim na srazy chovatelu plemen psu o ktera mam zajem, he? Takze do pristiho roku, minimalne boxeri srazy bych navstivit mel a mozna se stat i celenm klubu chovatelu.

Sigurd a Mia

Jo, okud to nekoho zajima, tak 14. a 15.1.06 budeme se Sigurdem Indianskym Brlohem na vystave v Olomouci na Flore a weakend o tyden pozdeji, budem na vystave v Trencine.
Na obou vystavach s nami bude i sucka (=fenka) -bardzoj- Janky Hoľove.
Tak to vsechno vlastne delam.




Linux
Uz v podnadpise bloggu vyhrozuju nejakym tim Linuxem, pak jsem slibil recenzi na Ubuntu 5.10 a skutek utek, rekne si jeden, mozna i vsichni dva, ctenari.
Tak tady mate.

S linuxem jsem na tom tak, ze jsem v podstate naprosta lama, ktera chce vedet vsecko o vsem a chce do vseho kecat, takze linux je vlastne jeji prirozenou domenou.
No Chvilku jsem pres leto experimentoval s Knoppix 3.9 ((http://knoppix.org), protoze je to Live Distro (tedy da se to natahnout z cdecka, nemusi se to installovat) zalozene na Debianu. Docela dobre bylo, ze se z cdcka dalo i v klidu installovat na disk a obsahovala spoustu vice ci mene uzitecneho software.
Cele leto experimentovani mi pomohlo system sto a jednou rozdrbat, prenastvait, prozkoumat ruzne zakouti a taky si osahat graficke rozhrani KDE.
Pri experimenotvani se darilo vice, nekdy mene.
Poznatek byl takovy, ze linux neni mozne soudit jako celek, podobne jako winy, ale musi se hledet na to co a jak se pouziva.
Existuji nastroje, ktere se spousti tremi pismeny a tvori je cca 200kb zdrojoveho kodu, ktere jsou tak variabilni a konfigurovatelne, ze vytvareji system samy o sobe a normalni smrtelnik je nikdy nedokaze plne vyuzit.
Existuji nastroje, ktere maji nekolik mega a nedelaji dohromady nic, popripade vubec nefunguji, popripade je nikdo neudrzuje.
Pak existuji konfiguracni soubory, kere nastavuji jak jedny tak druhe a nakonec, coz melo byt zmineno na zacatek existuji stovky stran manualu.
To je asi ta cast pribehu, ktera odrazuje kazdeho, kdo se do linuxu pusti/nepusti s tim, ze by mel byt pouza jakasi nahrad Winu.
Problem je proste v tom, ze clovek musi naskakovat do rozjeteho vlaku, nedostane cdcko, prirucku, registracni cislo a hotovo.
Da se tim vism prokousat a pro cloveka, co se che o pocitacich neco dozvedet, co chce delat veci poradne a co jej to bavi, neni ani jine volby.

Pak je tu ale porad clovek, typu uzivatel, kterym je na nejake urovni kazdy z nas.
Proste potrebujes napsat dopis ve Wordu, chvilku si hrat s dizajnem stranek, stahnout fotky z fotaku, hleadta neco na netu, chatovat po icq...
Musis jit nakupovat, varit, starat se o zver a deti. Proste uzivatel, ktery neche prikazovou radku, zjistovat co je ktery error atp.
Hledal jsem takovou distribuci na kazdy den a nasel jsem ji v podobe UBUNTU.



Zacnu trosku zesiroka, pak zas zuzim a pak se tema uplne obrati, aby se mohlo samo na sebe podivat, pak asi usnu, nekde mezi tim... ale co to placam. Naposledy se hledal system pro uzivatele, pokud si dobre pamatuji.
Chtel jsem takove to jedno cdcko, licencni cislo a knizku.
A nasel jsem UBUNTU.

Ubuntu logo

Ubuntu opravdu poskytuje cd, ktere cloveku prijde postou zadarmo, staci si jen projit stranky a napsat email. Doruceni trvalo cca 2,5 tydne, ale v obalce s bezpecnostni folii dosel digipack (papirovej obal) s dvema cdckama. Jedno je Live. To je podle meho dost nepozitelne, pac je relativne pomale a obsahuje malo softwtware, klidne jej nekomu dejte, aby se podival na ty divne windows.
Druhe je o poznani zajimavejsi. Strci se do mechaniky, restartuje se pocitac, zmackne se enter, pokud je prazdny disk zmackne se enter jeste jednou, pokud ne, chvilku se hledi jak suva z nudli, pac to chce nejak rozdelovat disk, coz uzivatel nezvladne a che to mladeznika ve veku 11-25 let (pozdeji).
Rozdeleni disku je malinko neintuitivni, ale vezte, ze pokud mate disk C pod dosem nebo win(cokoli), je potreba si vytvorit jeste dalsi, na kterym se usadi Ubuntu, tak aby si navzajem aoba systemy neprekazely.
Installace trva cca 20minut, nakonec chce stahnout nejake lokalizacni balicky z netu, ja jej tehdy jeste nemel a tedy nemam vyzkouseno.
Prvni spusteni. No, nejaka ta anglictina v menu zustala, ale lokalizace postupuje milovimi kroky,...
Tak a mame system. Bylo to jedno cdcko. Jak je to s tim registracnim klicem a priruckou?
Asi takhle. Prirucka, kterou potrebuje kazdy zacatecnik je google.com, ale hlavne http://www.ubuntuguide.org/.
Je to sice anglicky, ale velmi snadno a jasne pochopitelne a vysvetlene installovani programu, zakladni konfigurace, doladovani. Bezny uzivatel nemusi chapat, proc nektere veci dela, ale nakonec ma velice kvalitni a uzivatelsky pritulny system (pozdeji).
Jedinym a zasadnim problemem, pro mnoho lidi, muze byt to, ze temer jakakoli aktualizace software, predpoklada pristup k internetu. Ale to je dnes jiz samozrejme i u winu. Po chvilce aktualizovani a installovani software jsem si vsak vsimnul jednoho zasadniho faktu.
Mam net pripojeny pomoci GPRS modemu, ktery je pomerne velmi pomaly, takze kdyz jsem stahoval nejake aktualizace pro winy, trvalo to mnohdy nekolik hodin, nedej*oze, kdyz pripojeni prerusilo neco necekaneho, jako treba to, ze predesal aktualizace zatuhla cely system. Linuxove programy se kompiluji, takze pri stahovani proudi jen velmi male mnozustvi cisteho textu, ktery se teprve ve vasem systemu zmeni v samotny program. Protoze se da text snadno zmacknout nejakym kompressorem (napr. zip, gzim, rar, arj...), nemusite tahat 10mb velke soubory a cekat hodinu, ale stahnete si si cca 500kb texktovy soubor, ktery se ve vasem pocitaci po stahnuti zmeni v pozadovany program. Chytre ne.
Na rychlich linkach jsou installaca otazkou vterin.
No a posledni co zbyva z toho cdcka, knihy a registracniho klice, je ten klic.
Ubuntu zadny nepotrebuje, vse je naprosto zdarma, jak cd, tak postovne, tak i pripadna technicka podpora. Zakladem distribuce je zcela svobodna a az zarlive ideova distribuce Debian, dodnes pouzivana na tisisicich a mozna i milionech serveru. Proste neplatite nic, vse plat hodny pan milionar. Co z toho ma? Mozna je hodny clovek, mozna jej tesi, ze lide maji moznost pouzivat pocitace svobodne, ucit se svobodne a to vsechno bezpecne. Taky jej mozna tesi, ze tim vlastne vytvoril tisice mist pro programatory, dizajnery, testery, technickoe podpory atd.
Taky tim ziskal obrovske mnozstvi fanousku, takze kdyz nahodou bude nekde neco potrebovat, temer urcite se najde nekdo, kdo mu nezjistne pomuze.
Divnej kapitalismus, ze? Ale je to s podivem, stale to funguje a cim dal tim lepe.
Zda se, ze lide opravud chteji vytvaet komunity, ktere si pomahaji. Ze by byla vestina lidi opravdu tvory spolecenkymi? nevim, ale diky pane Shuttleworth.
Vic si muzete precist treba na ubuntu.cz.

Jen abych neznel jen nadsene, popisu problemy, ktere zpusobuji, ze distro jeste neni vhodne pro maminky, ale spise pro tatinky, i kdyz ne nezbytne pro tatinky modelare, staci uz i jen uzivatele.
Tak tedy, castecne nedodelky v prekladu, pracuje se an nem, ale nelze proste prelozit nekonecno, takze alespon zaklad anaglictiny, nebo slovnik bude potreba.
Nektere nainstallovane programy se musi konfigurovat podle prilozene dokumentace nebo rad na jejich webovych strankach, takze se predpoklada, ze si uzivatel bude ochoten neco precist, ne jen trapne odklikat vsecky ty OK.
A zasadni nedostatek je to, ze pro distribucu a jeji plnou silu musite mit k dispozici internet, alespon v dobe jejiho installovani a zakladnich konfiguraci.
V zajmu zachovani nekomercnosti a idei svobodneho software, totiz na installacnim cd nenejdete takove veci, jako kodeky na prehravani muziky a videa, ale hlavne zcela urcite budete chtit doinstallovat nejake dalsi programy. I kdyz je pravda, ze ve spouste kancelari OpenOffice plne postaci pro praci.
Pak je tu jeste par technickych nedodelaku, o kterych nechci pasat, pac jim nerozumim a hlavne me jako uzivatele nepostihly.
Tedy pokud chcete system zadarmo, do kancelare ale i domu na praci i zabavu, pokud nechete draze platit ani krast, pokud jste trochu dobrodruzna povaha se sklony hledat si pratele a pomahat, je UBUNTU distro prave pro vas.

A uz se mi dnes neche psat, stejne to nikdo nedocte az sem (ten kdo jeo, ma u me pivo - teda rekneme prvnich 10 jo, pac jsem chudej :)...

Priste vic a taky obrazky z vanoc, psu, jidla, a vubec...

Střípky reality

Neche se mi ani vůbec stěžovat na to, že sníh rozmoknul a pak zmrznul, neche se mi ani komentovat, že přes den jsou tři nad nulou, prostě na to kašlu. Stejne sedím u počítače.
Nicméně pár střípků šťastné reality se za týden samozřejmě našlo:

Písnička v rádiu:
"... mám-li skončit jako prach, tak ať jsem aspoň pískem v přesípacích hodinách!"

Lela:
Hlasem rozjásaného dítěte: "Mamí mamí, ty jsi celá od hoven!"
Hlasem, důstojné mamtky: "No a co, kdybych si hrála se sněhem, budu celá od sněhu..."

Lela: "Můj otec na belgičany hrozně křičí a myslí si, že mu pak víc rozumí."
Pleva: "No nerozumí, ale aspoň se bojí."


No a to je pro dnešek všecko.