Tomáš + Martin + Martin (overdrive + disparity + stoo)

V pátek večer dojel Hospodin se svojím kamarádem Martinem k nám do Vrútok, načež jsme přiopili za Kľačanami na louce a kritizovali svět.

Na ráno byl plánovaný výlet na Maguru a kluci chtěli jít ještě i někam dál po hřebeni Malé Fatry.

Večer chutná, ráno pomáhá Smedný Mnich

V devět hodin, za 35*C jsme úspěšne vyrazili z Kľačan na Maguru.

Mě se šlo docela dobře, ale zdá se, že kluci tpěli nejen kocovinou, ale i kopcem a nasazeným tempem. No na to, že to měl být trénig na Mt.Blanc byl výstupový čas na Maguru dost hrozný (okolo 1h+30m bych tak odhadl).

První krize :)

První krize, účastník druhý :)

Hospodin u studničky... (porovnej se Sugurdem níže)

Sice od jinud, ale Hospodin a Sigurd mají zcele jastě něco společného :)

Druhá krize aneb i já s Jančičou jsem vždy tvrdil, že tady měla být hospoda.

Nahoře už bylo sluníčko přímo nesnesitelné, tak jsme se jen tak povalovali před chatou, načež dosportovali Vilo s Jančim a úspěšně přvítali kluky na Slovensku.

Magurský lev

Magurský lední medvěd :)

Lev a Lední medvěd na jdnom místě spojeni 35*C vederm

Čtyři piva a čtyři borovičky pro každého nám pomohly překonat poledne, ale já jako staý hroský vlk, jsem zavelel k dalšímu postupu až k výšinám (kdy sjem se rozhodl, že jdu hřeben společně s nima ani nevím).

Joj, to bylo přivítání, neníližpravda (Vilo a Jano)

Na koněéé!!!
Ale jaá mám vlka.
Tak na vlkáááá!!!

Ztratili jsem se naštěstí jen jednou, deset metrů za chatou.
Pak již cesta šla snadno a alkohol z krve mizel rychlostí kostky ledu na rozpálených kamnech.
Suchý jsme zdolali plni optimizmu dokonce i zrychleným tempem (Magura-Suchý cca 35minut).

Optimismus alkohol :)

CHKO 5. stupeň

CHKO 5. stuepeň - 2

Tenhle pohled (jen bez těch dvou blbounů) má prý každý kdo chodníkem kdy šel s foťákem

aneb blbouni před Suchým... :)

V sedle

V sedle - 1303 m.n.m.

Šerpové

Škoda, že výhled nebyl nijak slavný, protože v okolopanujícím žáru se voda z dolin vysoší velmi rychle a vniká opar, znemožňující estetické fotografie i hluboký zážitek z přírodních krás. Vzhledem k tomu, že jsem stejně opomenul přibalit větší paměťovou kartu, ani tak bych krás moc nepofotil.

3/4 kopce v nohách

Nádherně voňavá kleč pod vrcholem

Na vrcholu (místo vrcholové knihy jsou v kastlíku jen odpadky) 1468 m.n.m.

Hospodin

Martin

Moje maličkost

Za Suchého dolů (trasu jsem šli defakto opačně, než ji chodí většina lidí) vede chodník typu "ozlomkrk", který jsme zdolali již téměř s čistou hlavou a i přesto v povznesené náladě. Nahoře bylo totiž opravdu krásně.
Pokud se nepletu následoval Prieslop a Repiska, potom Chata Pod Suchým, hřeben nad Váhom, starý hrad Strečno, cesta do Dědiny strečno a téměř dvouhodinové čekání na vlak.

Vesnice strečno je zajímavá několika věcmi. Rozkládá se mezi starým a novým hradem Strečno (na novém se točila pohádka Dračí Srdce, díky čemuž je také docela hezky zrekonstruovaný). Další zvláštnost je ta, ze domy (mimochodem velmi hezké, mnoho nově opravených) jsou postavené defacto v úrovni hladiny Váhu, takže snad jen říční díla zabraňují tomu, aby se dědina v jarních oblevách změnila v bájnou Lemurii.
Lidé obecně velmi milí, 0,5l kofoly za 10,- Sk, pěkná hospoda, romantické nádraží, převozní kompa (tedy vor schopný převézt najednou až čtyři osobní auta), to vše dělá z vesničky strečno hezký cíl výpravy.
Jen jsem zase jednou litoval nedostatku paměti ve foťáku a pozvolna přicházející tmy, která by mi beztak zabránila v sekání pohlednicových obrázků.

Dnes byli oba Martinové na návštěvě, dostali od Olgy dobře najíst, pochválili nám mládě (nebo alespoň vydávali nějaké zvuky, no), pozdravili Hienu a já jsem dostal bezva cylindr.

Dojídání

Cylindr nejvíce sluší mojí krásné ženušce (už jen zrcadlo nad postel...)

Teď už jsou asi šťastně na cestě z5 do Prahy, což jim v tomhle počasí vážně nezávidím.

Radosti s malou Miou

Tři hrůzné historky z rodinného života:


Mia neche spinkat. Potřebuje si odgrgnout na rameni po krmení.Beru ji tedy na ruce, podpíram hlavičku, která jí jinak nedrží rovně (dnes uz jo), aby jí nespadla dozadu. Snažím se dítko přivinout na rameno....
... bum. Miici zcela neočekávaně pada hlava dopředu místo dozadu, takže si dala do nosu o moje rameno.
Takhle jsem poprvé dal Mie do nosu.

Miminka nechtela spinkat, máma byla ve sprše. MIMI nechce spinkat na zádech, na břisku, tak si jej táta vezme do postele a rukou jej pridržuje tak, aby bylo miminko na boku, což se mu zcela zjevně líbí a usíná...
... záblesk světla, probouzím se, nademnou stojí mokrá Hiena a napůl se směje napůl vrčí. Děťatko leží na bříšku, hlavu vraženou do mezery mezi matracemi naší skládací postele a dodechuje spánkem malých ospalců.
Takhle jsem ji poprvé malem udusil.

Včera večer, že jako poprvé vykoupu Mimu já.
Ok, vanička s teploučkou vodou, děťátko na ruce, opláchnout bříško, obličejík, zadeček, podpaží, krk...
... miminko otočit, opláchnout zadeček, zádička....
...BL-BL-BLBLBL...
Ups, vytáhnout topící se miminko z vody, osušit a utišit (děťátko se totiž převážilo na dlani hlavičkou směrem dolů a zadečkem, ketý jsem umýval nahoru - jak když topíš čarodějnici)...
Tak takhle jsem malou Miu málem utopil.

No nejsem já šikovný tatínek?



Jinak konečně jsem si založil pořádnou galerii, je určená především pro kvalitní fotky, kterými se chci chlubit, takže se koukejte.

Balsaja Achota/Fit-It štěňátka

Dneska v 6:20 mi přišel tenhle e-majl odtud: http://www.stenata.cz/chrti/ (Balsaja Achota/Fit-It)


Ahoj všichni ráno,


tak to vypadá že je KONEC
V noci jsem ještě hlídala ale Conie je maximálně klidná a spokojená.
Spí s pocitem dobře vykonané práce.

No porod tady musela mít kamarádku Štěpánku u které jinak žije, byla bez její přítomnosti velmi hysterická, jak Štěpánka přijela tak se uklidnila a většinu štěňat rodila s hlavou položenou v klíně Štěpánky.
To že je nyní už i bez ní klidná mě přesvědčuje o tom že je konec.
Takže celkem 6, z toho jen jedna fenka.Conie vypadala na hodně ale štěnata jsou velká a Conie trochu při těle.

Posílám čerstvé fotky.

Jitka



Fotek bylo víc, ale já poskládal alespoň 4 do jedné, abych to mohl dát sem....

click me...

Jen pro ty, kdo chtějí vidět Zapatu

Dám sem jen jednu fotku Zapaty, je z dneška a spoulu s ním je na fotce dlaší zvíře, jmenuje se Janka a jen se nám tak bezprizorně povalovalo na zahrdě. Nemá známku, ani obojek, proto prosím případného majitele o její identifikaci a včasné odebrání.

Ale ne, ve skutečnosti dávám Zapatovu fotku jak kvůli svému chrtímu auditku na nyxu, kam ji odsud budu linkovat, tak také kvůli emailu, který jsem se dnes konečně dokopal napsat.
Email je pro chovnou stanici Balšaja Achota, odkud jsem si púcodně chtěl vzít barzoje a omlouvám se v něm, že již svého druhého psa mám a že tedy nevezmu štěně, které se asi narodí každou chvíli.
Ukázalo se, že jsem slabá povaha, protože tenhle emajl jsem měl napsat už před cca dvěma měsící a ne týden předtím, než se zvířátka narodí, to jse odemě vážně hnusné. Prostě neumím odmítat. No snad se na mě nezlobí až tak moc a podívají se alespoň na maličkého Zapatu.

Cyril a Metoděj

Včera byl krásný den, včera neděle byla... teda vlastně byla středa, ale státní svátek, takže byla stejně pohoda. Tedy vlastně až do večera.

Mia je neuvěřitelě hodné miminko, budí se téměř pravidelně každé čtyři hodiny, jí jak drak, směje se a dělá xichty, nosí se v parádním kusu látky, co jsem jí koupil v jednom slovenském ekologickém obchodě (původně jsem tam chtěl hlavně Lena Natur, což je ekologický přípravek na mytí nádobí) a vůbec je to bezva dlaší přírůstek smečky.

Tatínek v sedesátých letech ve Vietnamu

Jinak vzhledem k tomu, že sjem na to neměl čast, atak někteří čtenáři asi neví, že už má i rodný list a jmenuje se po mě, na což jsem hrdý, jako slon na chobot :)
Každopádně je to od Hieny hezké, že s tím souhlasila :)

Celý sváteční den jsme proflákali s dítkem a maminkou na zahradě, já čistil rybník, koupal psa, čistil druhému psu alkoholem utržené rány na hlavě, četl si knížku a nosil dítko v povianu.

Maminka a psi

Pak jsme s vydali společně s Kačabou na výlet na jezírka, kde jsem si chtěl letos poprvé zaplavat a také odzkoušet, zda by se do vody nedali dostat psi.
Jo, dostat do vody psy :). V konečném důsledku to byla neuvěřitelná legrace, protože Sigurd ani tak naplave jako spíše se za hurónského cákání topí, Zapata zase plave stejně elegantně jako běhá, nicméně s obrovskou nechutí.

Jak utopit psa Sigurda

Jak utopit psa Zapatu

Večer začaly padat krajíce namazaným na koberec. Nejdříve se ukázalo, že Zapata si namohl ve vodě nohu (asi), takže se na ni nemůže postavit, pročež jsem jej musel odnést z hospodské zahrádky, kde jsme si dávali Kofolu.
Potom zavolal soused z našeho budoucího bydlení, že už mu x hodin nejde proud (tedy i teplá voda, což v rodině s šestitýdenním dítětem není úplně bezva), díky tomu kabelu co jsem jej kdysi přesekl a elektrikáři jej neopravili předtím, než jej zedníci naházeli mokrou omítkou.
Telefonování a telefonování, nakonec vytažená šňůra z jednoho okna do druhého. Nakonec, protože Mimi spořádaně prospala celý den, vyžadovala prozměnu pozornost celý večer a ráno.
No neber to :)

Spoň že se máme rádi, ne?

P.S.: Nekouřím už třetí měsíc.

Je Jiří X Doležal šovinista?

Jirka Doležal napsal článek o tom, jak neumí rozchodit Ubuntu, popřípadě Mandrivu. Nejdříve si neuměl přečíst řádek s nápisem: Napiš help, pokud nevíš jak dál. Pak zjistil, že na hardware, které nefunguje nejde zapsat žádný operační systém (s Wokny to ani nazkoušel, nebo o tom ani nepíše, opomenul také odzkoušet distribuce postavené tak, že se nemusí installovat).
Jako vždy rozpoutal flamewar a já mu na to skočil (flamewar není slušné linkovat, tak to nedělám). Napsal jsem mu sáhodlouhé pojednání o to, k čemu je GNU/Linux a proč má pro milión lidí své kouzlo (emailem). Odpověděl mi prvním linuxovým obrázkem co našel na googlu. Ještě chvilku mne to drželo a snažil jsem se jej přesvědčit, že umím i číst, ne jen koukat na obrázky a ikonky, takže by mohl alespoň něco napsat.
Nepochopil to. Nemá na mne asi čas.
Nicméně tohle mezitím proběhlo jinde a pobavilo mne, že na holky čas má. To je dobře, nechtěla by se nějaká Linuxářka obětovat, aby dal ten blbec už konečně pokoj?


Z Linuxového auditoria PINGOO a přátelé
Klubík na podporu a propagaci Open Source komunity...


ANICHQA --- --- 18:26:39 30.6.2006
No ty woe, dostala jsem pozvanku od samotneho JXD (snad?)

#
Sorry, ale to co predvadi JXD je opravdu za hranici veskererych i tech
nejodvaznejsich fantazii. Mam humanitni vzdelani (obor sociologie) a
presto jsem na svem stroji uspesne zprovoznila ubuntu i mandrivu bez
asistence zadneho linuxoveho guru. Oba systemy funguji k me nejvetsi
spokojenosi a widle jsem definitivne smazala.
Odpovědět

*
Re:ubuntu a mandriva
Autor: jxd | přidáno: 18:21, 30. 06. 2006
V tom případě bych Vás rád pozval na skleničku. Můžete, prosím, zaslat
na jxd(zavináč)volny(tečka)cz telefon a svou fotografii? V úctě jxd


HUKOT!!!!!!!!

KYOSUKE --- --- 18:28:15 30.6.2006
ANICHQA: Já bych mu dal košem... ;-)

ANICHQA --- --- 18:28:35 30.6.2006
to ale sovinisticky PRASE...fotku...

KYOSUKE --- --- 18:29:41 30.6.2006
ANICHQA: Pošli mu fotku a napiš mu, že nechodíš s chlapama, co neuměj
nainstalovat a nakonfit Slackware. Uvidíme, jaké distro zkusí
potom... :D

ANICHQA --- --- 18:30:33 30.6.2006
KYOSUKE: dobry napad, ono se to v podstate vcelku blizi pravde :-)

KYOSUKE --- --- 18:39:10 30.6.2006
ANICHQA: Hehe, tak to je škoda, že jsem kvůli packagingu přešel ze
Slacku na Arch... ;-)


OVERDRIVE --- --- 19:04:17 30.6.2006
: )))) Kua, ja zase hraju za Ubuntu a Slax :) Pocita se Slax?

OVERDRIVE: jinak bezva odpovedi jsem mu napsal na tohle
http://www.root.cz/clanky/jxd-boeing-ve-stodole-nepostavite/ a to jsem
to ani necet predtim. Jeste srovnavam ultralajty s raketoplany :)
Lol Lol Lol. To sem se zas jednou nechtene trefil :)

HNHN --- --- 19:13:45 30.6.2006
OVERDRIVE: nechapu ze ti ten provokater stoji za cas psat neco takto
dlouheho...

Same dobre zpravy

Jednou si tak jdu po dedine se sigurdem na vecerni vencenia pribehne k plotu chlapik, co dela na stavbe a zacne volat jineho. "Podivej podivej, krasnej boxer..."
Prijde druhy. Kecame o boxerech. "Ja jsem z Klacan...", "Ja jsem z Oravy..."
"Ja mam jen tohohle psa, ale bavi me a klidne i dalsiho bych si dal."
"Ja mam tri suky a jednoho psa..."
"Je, to by se daly delat stenatka..."

Pak jsem sel dal, s tim, ze on za tri tydny dojeden na jinou stavbu a priveze fotky.

Za xxx dnu sedim v hospode a prijde nejaky chlap, ze ma ty boxeri fotky. Chvilku mi trvalo, nez se mi rozsvitilo, ale byl to on.
Fajn mladejmuz. Hezci psi.
Mel jsem zrovna Sigurda ssebou, tak si jej poradne prohlid a chvalil jej jak mohl.

A asi o dalsi tyden pozdeji prijdu domu a Olga, ze pry me nekdo shanel a chce pry kryt suku od Sigurda.
Oka. Jen at zavola, cislo dostal.

Vcera vecer chlapik prijel, dneska znovu.
Fotky souloze jsem nestihnul. Vcera jsem si ve spechu zapomenul fotak, dnes cela akce trvala i s oddelenim cca 30minut, takze nez jsem zavrel Zapatu, uz bylo po vsem, jen cekali az se pusti.

Kdo to nezna (ja to taky nevidel predtim), tak cely akt trva cca 20minut. Samotne dovnitr ven trva asi tak minutu, ale pak se cca 15-20minut ceka, nez jej ona pusti ven. je to dost hruzostrasne, pac k sobe oba psi po chvilce motani stoji zady, tedy pes ma penis do praveho uhlu k puvodni poloze. Oba pak stoji, nebo se pomotavaji a jsou vlastne jednim dvouhlavym psem.
Moc zajimava je ta priroda.

Dam sem fotku popisovane situace, jeho a ji (post coitum).

Pak jeste jednu Miusku a mou malickost s Miou hned po ranu (spala od pulnoci do osmi, takze zatim pohoda).

Hardcore post coitum

On po

Ona po

Ja a Mia po ranu (okolo 8:00)

MIMI

Vecerni chvilka poezie

Miuska doskrabana, ale spici

Spokojena rodinka.

Uz jsme doma :)

:)

Mia chranena zelenym Ganesou sladce spi.

Noc plná světlušek

Miuška má na svět názor hned od malička..

Mia je po slovensky škera, po česku šklíba, jako ta kočka z Alenky v říši divů.
( Úsměv se vždy zjevoval první a mizel poslední. :)

Krásná maminka.

Jsem TATA!!!

Porod je docela bezva zalezitost, aspon ze strany pozorovatele. Krom vyndavani placenty jsem se koukal na vsecko, co me zajimalo. je to docela hezke.
bejt zencka tak mam asi dojem jakoze neco mezi natahovanim pri zvraceni po hodine predesleho a orgazmem. ale Hiena tvrdila, ze to nebylo ani jedno a ani to neni vystizne prirovnani. :)

Pry to nebylo tak hrozne, nejhorsi pry bylo tech par (mozna snad i doslova) stehu. Bylo to tak rychle, ze kdz jsem se v pet ano vzbudil na to, ze se Hiena nejak klepe (jak ze zimy), tak nasledovalo asi 20minut panickeho baleni (melo to prijit az 21. a doktorka rikala pred tydnem, ze snad jeste i pozdeji :))), 15minut cesty, 10minut nez me pustili na sal a pak cca 2h.
Hiena byla bezva. Funela, rudla, tlacila, dokonce v jeden moment prohlasila, ze by uz konecne moh vylezt ven (!!!!!!), cimz nas oba rozesmala. Smala se i pres bolesti (i kdz pravda po prvnich kontrakcich, jeste doma, jsem ji poprve v zivote slysel rict, ze ji neco boli, takze asi hardcore zpocatku).
Byla vazne hezka!!!

AHHHH!!!!!

Fotky dodam jak jen to pujde. Miuska je po me a to dost hodne, jen nos ma nastesti po mamince, takze to krasna holka!!! :))))

Tak jen kratce...

Jsem nemocny, boli mne v kirku tak, ze mam chut si ukroutit hlavu, boli mne svaly a klouby. No proste mam chripku.
No co uz. Vetsinu prace co jsem mohl udelat jsem udelal. Dik za pomoc Radovi Zilkovi, ktery dnes obhajuje svou diplomku a pritom vcera hazel lopatou nas bordel z bytu. At to dobre dopadne.
Protoze jsem nemocny, nechce se mi sedet u pocitace, ani moc psat, takze nalinkuju jen par stranek, s fotkama naseho noveho rodinneho prirustku.
Jmenuje se Zaptata, je mu pet mesicu a je to rusky chrt (Barzoj) s neskutecne dobrou povahou (Dik pani Lence Burianove a jeji dceri Johance z chovne stance Nijinski Ballet, je to vazne dobry pes).

Takze par fotek z obdobi destu najdete tady.
Pridam nejake fotky jak se Zapatou, tak s aktualnim (ze zacatku tydne) stavem naseho bydleni... Pocitam, ze tak za 14-20dni uz se bude cekat jen na schnuti betonu. Do konce tydne dokoncime vodu, elektriku, plyn a topeni. Zbyva vymenit okna, installovat koupelnu (vana, wc, sprochovy kout, umyvadlo, obklady sten) nahodit zdi a polozit podlahu.

Pokud by nekoho zajimalo, kdy ma Hiena rodit a jeste to nevi, tak officialni termit je stanoveny na 21.6.2006, ale pani doktori rikaji, ze si jeste asi chvilku pockame, coz je vzhledem k stavu bytu, docela dobre. Hlavne at to dobre dopadne.

Jmena:
pro devce asi MIA
pro chlapce určitě TOBIÁŠ

Anketa a nejposlouchanejsi skladby

Burkse mi preposlal z jejich bloggu Bordel na Kolečkách
takovou obskurni muzickou propagandu ve forme hlasu o nej skladbu v poradi 1-10 v mem zivote. neco jsem tedy sesmolil, doporucuju precist texty tech veci, ktere treba ani neznate.
Mel jsem trochu problem, pac deset desek by se mi skladalo lip nez deset skladeb, ale budiz. Dal posilam anketu TRUCE, DISPARITY a EK0LCE.

Moje poradi za poslednich par let:

1) Einsturzende Neubauten : Die Befindlichkeit des Landes
2) Einsturzende Neubauten : Beauty
3) Einsturzende Neubauten : Die Interimsliebenden
4) Snog - this is capitalism
5) Snog - hooray!!
6) Nirvana : Rape me
7) Citizen Fish : barking
8) Uz jsme doma : Uprostřed slov
9) The Doors : People are strange
10) The Doors :

Die Befindlichkeit des Landes Über dem Narbengelände das langsam verschwindet so nur Phantomschmerz bleibt Es dringt kaum hörbar ein fieses Lachen aus der roten Info-Box und in den Gräbern wird leise rotiert Alles nur künftige Ruinen Material für die nächste Schicht Mela, Mela, Mela, Mela, Melancholia Melancholia, mon cher Mela, Mela, Mela, Mela, Melancholia schwebt über der neuen Stadt und über dem Land Über den Schaltzentralen Über dem Stoppelfeld aus Beton Über den heimlichen Bunkeranlagen die nicht wegzukriegen sind Marlene go home! auch über dem Marlene-Dietrich-Platz die neuen Tempel haben schon Risse künftige Ruinen einst wächst Gras auch über diese Stadt über ihrer letzten Schicht Mela, Mela, Mela, Mela, Melancholia Melancholia, mon cher Mela, Mela, Mela, Mela, Melancholia schwebt über der neuen Stadt und über dem Land Im zerschnittenen Himmel von den Jets zur Übung zerflogen hängt sie mit ausgebreiteten Schwingen ohne Schlaf, und starren Blicks in Richtung Trümmer hinter ihr die Zukunft aufgetürmt steigt sie langsam immer höher übersieht letztendlich das ganze Land Was ist die Befindlichkeit des Landes? Was ist die Befindlichkeit des Landes? Was ist die Befindlichkeit des Landes? Was ist die Befindlichkeit des Landes?

The Lay of the Land Across the scarfaced terrain slowly disappearing only phantom pain remains Scarcely audible foul laughter seeps out from the red Info Box making some turn quietly in their graves Nothing but future ruins material for the next layer Mela, Mela, Mela, Mela, Melancholia Melancholia, mon cher, Mela, Mela, Mela, Mela, Melancholia floats over the new city and over the land Over the control centres over the stubble fields of concrete over the secret net of bunkers refusing to be wiped out Marlene go home! also over the Marlene-Dietrich-Platz The new temples are already cracked future ruins one day grass will also grow over the city over its final layer Mela, Mela, Mela, Mela, Melancholia Melancholia, mon cher, Mela, Mela, Mela, Mela, Melancholia floats over the new city and over the land In the lascerated sky flown to bits by the jets rehearsing she hangs with widespread wings sleepless and with frozen gaze pointed at rubble behind her the future piling up slowly she flies higher and higher at last surveys the entire land What is the lay of the land? What is the lay of the land? What is the lay of the land? What is the lay of the land?

Beauty You see half the moon, its crescent, and one of the planets, maybe Saturn, maybe Jupiter, in the early night sky over Berlin, through the windows of a taxicab, near Potsdamer Platz. You think: Beauty. No, this is not beauty, maybe not, maybe, this is the rest of it, maybe not, maybe, the rest of beauty, maybe not, maybe, what remains of beauty, maybe not, maybe, what is visible, certainly, uncertain. Your arms would not be able to stretch as far as necessary to form an adequate gesture for beauty (You know that, don't you?). So, [ ] beauty remains in the impossibilities of the body.

Die Interimsliebenden Während nur eines Zungenschlags gibt es Urknall und Wärmetod vom roten Riesen bis zum weissen Zwerg die ganze Skala Mir fallen kosmische Dimensionen aus dem Mund in der Beschreibung eines Kusses der Interimsliebenden der Interimsliebenden im Interim Zwischen Mikrophon und Makrokosmos zwischen Chaos und ohne Ziel zwischen Plankton und Philosophie zwischen Semtex und Utopie gibt es sie die Interimsliebenden In ihrem gemeinsamen Mund lebt ein Kolibri Mit jedem seiner Flügelschläge dafür das Auge viel zu träge Kulturen erblühen und vergehen ganze Kontinente untergehen Hier gibt es keine harmlosen Worte alle viel zu gross und das einfachste Beispiel explodiert in 10ˆ14 für die Interimsliebenden die Interimsliebenden im Interim Zwischen Zahnschmerz und Nelkenöl zwischen Genesis und sixsixsix zwischen c" und Vitamin C zwischen ultramarin und maritim sind Interimsliebende intim die Interimsliebenden im INTERIM Während nur eines Augenaufschlags haben sie geputscht die Regierung gestürzt Parlament aufgelöst haben Wahlen abgehalten das Ergebnis annulliert haben Wahlen wiederholt sind letztendlich exiliert von Geschichte ausradiert Ich stapfe durch den Dreck bedeutender Metaphern Meta, Meta, Meta für Meter mit Gesten viel zu breit für die Interimsliebenden die Interimsliebenden sind Liebende im Interim Zwischen temporär und Tempura zwischen Seil- und Säbeltanz zwischendurch und auf dem Meeresboden zwischen Semtex und Utopie liegen sie sich in den Armen verschlingen aus Durst das letzte bisschen Licht Es gibt sie gestern nicht mehr und morgen noch nicht die Liebenden die Interimsliebenden Es gibt sie gestern nicht mehr und morgen noch nicht nicht wirklich die Interimsliebenden Es gibt sie gestern nicht mehr und morgen noch nicht

Interimlovers In the space of just one slipped beat of the tongue there is big bang and total entropy from red giants to white dwarfs the whole scale of cosmic dimensions are falling out of my mouth in the description of a kiss of the interimlovers of the interimlovers in the interim between microphone and macrocosm between chaos and on no course between plankton and philosophia between semtex an utopia there they are the interimlovers in their communal mouth lives a colibri with each humming beat of its wings too swift for the eye to see cultures flourish and perish whole continents vanish here are no harmless words all by far too large an example most simple explodes in 10^14 for the interimlovers the interimlovers in the interim between toothache and oil of cloves between genesis and sixsixsix between c" and vitamin c between ultramarine and navy frigate the interimlovers are intimate the interimlovers in the INTERIM in the course of just one winking beat of an eye they have putsched the government was felled parliament dissolved elections held results annulled new elections called then finally exiled in history reviled I wade through the filth of mighty metaphors meta, meta, meta by metre with gestures far too wide for the interimlovers the interimlovers are lovers in the interim between temporary and tempura between rope and sword dance between times and on the sea floor between semtex and utopia they lay in each others arms thirstily devour that last little drop of light they are not there yesterday and tomorrow not yet the lovers the interimlovers they are not there yesterday and tomorrow not yet not really the interimlovers they are not there yesterday and tomorrow not yet

Snog - This Is Capatalism

The lie that's the news, almost everyone's generic views. The crushing of dissent and the money that's already been spent. And more... much more than this... this is Capitalism... Propaganda as education, no rising above your station. A totalitarian state, all the victims that can hardly wait. And more... much more than this... this is Capitalism...

Snog - Hooray!!

I got a notion but the notion is wrong.
I got an idea but the idea has gone.
I got a message but my message is wrong.
Can't keep my eyes from the dying sun.

Hooray!!, I say for the end of the world.
Hooray!!, I say for the end of it all.

Hurry-on, madness.
Hurry-on, disease.
Hurry-on, insanity.
Hurray-on, please...
Hurry-on, the bomb.
Hurry-on, the plague.
Hurry-on, disaster.
Hurry-on, the rage.

Clean the slate.
Turn the page.
The final breath of the final age.

Don't wonder. Don't fear.
Peace at last will be here.

Hooray!!, I say for the end of the world.
Hooray!!, I say for the end of it all.

Hurry-on, the void.
Hurry-on, the end.
Hurry-on, abyss.
Hurry-on, my friend.

The final day, the final chore.
The age of shopping no more.
All the hassle, all the sweat.
All the boredom, all the mess.

Hooray!!, I say for the end of the world.
Hooray!!, I say for the end of it all.


Nirvana: Rape me

Rape me, my friend
Rape me again

I'm not the only one

Hate me
Do it and do it again.
Waste me
Taste me, my friend.

My favorite inside source
I'll kiss your open sores
Appreciate your concern
You'll always stink and burn

Citizen Fish : Barking

Think back to a bar surrounded by crazyness
Unthinking drunken punk excess
Lives exploding from the stress
Of thoughts restrained by soberness
Misconception misdirection
Shredding lifelong friend connection
Contorded faces barbed wire words
Fighting talk that goes - heard

ABC defences rise
From loss of all pretences - why
This is real as one perceives it
But total shit as the other sees it

Bang - two friends get seperated
I hate to see it generated
One dog barks the other runs
To get another bigger gun

Observers stay but know the fun
Has gone - you know that everyone
Has half an idea what went wrong
But being drunk the idea's gone
The idea's gone

The questions all get theorised
The answer sleeps unrealised
See you in the morning then
I hope we see those to again
Clinking glasses eye to eye
Friends like that don't compromise

UJD : Uprostřed Slov

První: "Odveden!"
Druzí: "Odveden!"
Třetí: "Odveden!"
Čtvrtí: "Odveden!"
Pátí: "Odveden!"
Šestí: "Odveden!"

Neboj Neboj ti první odejdou
Věřím Věřím že druzí nepřijdou
Třetí Třetí se již nenarodí
Čtvrtí Čtvrtí ulehnou v záhrobí

Stádo - stádo - co všechno ti kradou?
Stádo - stádo - kde máš hrdost mladou?

Stádo - stádo - místo mozku ládo-
Vání - vání - už nemáš nic rádo!

Stádo - stádo - vzpomeň kolik padlo
Ovcí - ovcí - na to panský sádlo

Chápu tvé obavy - i já mám strach
Pátí až posoudí mne na vahách
Není kam ukrýt tělo - není kam
Uprostřed vojáků je člověk sám

Pak umažou mu ruce od krve
A pozná svoje místo teprve
Neboj Neboj - i pátí odejdou
Šestým se odmítneme - pojď se mnou...


První: "Padl!"
Druzí: "Padl!"
Třetí: "Padl!"
Čtvrtí: "Padl!"
Pátí: "Padl!"
Šestí: "Padl!"

Uprostřed slov "voják" je slovo "člověk" samo!

The Doors : Peope ar strange

People are strange when youre a stranger
Faces look ugly when youre alone
Women seem wicked when youre unwanted
Streets are uneven when youre down
When youre strange
Faces come out of the rain
When youre strange
No one remembers your name
When youre strange x3
People are strange when youre a stranger
Faces look ugly when youre alone
Women seem wicked when youre unwanted
Streets are uneven when youre down
When youre strange
Faces come out of the rain
When youre strange
No one remembers your name
When youre strange x3
When youre strange
Faces come out of the rain
When youre strange
No one remembers your name
When youre strange x3

The Doors: The End

This is the end
Beautiful friend
This is the end
My only friend, the end

Of our elaborate plans, the end
Of everything that stands, the end
No safety or surprise, the end
Ill never look into your eyes...again

Can you picture what will be
So limitless and free
Desperately in need...of some...strangers hand
In a...desperate land

Lost in a roman...wilderness of pain
And all the children are insane
All the children are insane
Waiting for the summer rain, yeah

Theres danger on the edge of town
Ride the kings highway, baby
Weird scenes inside the gold mine
Ride the highway west, baby

Ride the snake, ride the snake
To the lake, the ancient lake, baby
The snake is long, seven miles
Ride the snake...hes old, and his skin is cold

The west is the best
The west is the best
Get here, and well do the rest

The blue bus is callin us
The blue bus is callin us
Driver, where you taken us

The killer awoke before dawn, he put his boots on
He took a face from the ancient gallery
And he walked on down the hall
He went into the room where his sister lived, and...then he
Paid a visit to his brother, and then he
He walked on down the hall, and
And he came to a door...and he looked inside
Father, yes son, I want to kill you
Mother...i want to...fuck you

Cmon baby, take a chance with us
Cmon baby, take a chance with us
Cmon baby, take a chance with us
And meet me at the back of the blue bus
Doin a blue rock
On a blue bus
Doin a blue rock
Cmon, yeah

Kill, kill, kill, kill, kill, kill

This is the end
Beautiful friend
This is the end
My only friend, the end

It hurts to set you free
But youll never follow me
The end of laughter and soft lies
The end of nights we tried to die

This is the end

Mozaika citaci, bezejmen autoru

„Tak bojujte za lepší život svých dětí. Za rychlejší auta než jsou ty vaše, za více peněz vydělaných za minutu, za více televizních kanálů.“

Po ztroskotání nebo odmítnutí nadějí na revoluci zbývá revolta, vzpoura, neustálé zpochybňování nadvlády nad sebou. Tato revolta není sociální, ale individuální; počítat s celospolečenskou změnou znamená zařadit se do jednoho šiku s lidmi, kteří mají opačné hodnoty a kteří zmaří původně třeba dobrý záměr společenské změny.

anarchistka Emma Goldman a shrnula své stanovisko: „To, co se všeobecně bere jako úspěch – získání bohatství, moci nebo společenské prestiže – pokládám já za ta nejžalostnější selhání.“

Bez otroka nebylo by otrokáře – a otrokářství nebude zrušeno, když otrok nesní o jeho zrušení, ale o tom, že se dostane na otrokářovo místo. Ludvík XIV. mohl prohlásit „stát jsem já,“ ale jen proto, že našel dost lidí, kteří jej uznali. A tak jsme vlastně ve skutečnosti státem my všichni, protože naše těla a mysli tvoří vztahy moci. Jak řekl na počátku minulého století německý anarchista Gustav Landauer: „Stát je podmínka, určitý vztah mezi lidskými bytostmi, způsob chování, který zničíme uzavíráním jiných vztahů, tím, že se budeme jeden k druhému chovat jinak… My jsme stát a zůstaneme jím, dokud nevytvoříme instituce, které budou zakládat skutečnou pospolitost.“ Nebo slovy Michela Foucaulta: „moc vychází zdola, to jest mocenské vztahy neexistují v nějaké globální bipolaritě mezi vládci a ovládanými, dualitě, která by se odrážela odshora dolů přes stále užší a užší skupiny až do nejhlubšího nitra společnosti a představovala v tom smyslu jakousi všeobecnou matrici. Spíš jde patrně o hru mnohočetných vztahů, které se formují ve výrobních aparátech, rodinách, různých skupinách a institucích a slouží za základnu, od níž se účinky široce štěpí do celého těla společnosti.“ Opět se tu dostáváme ke znesmyslnění revoluce. Jak psal zhruba ve stejné době, kdy vznikalo „...vždyť strojům tolik chutná“ český anarchistický časopis Autonomie: „Pokud útočíme na vládce a šéfy, útočíme jen na vrchol. Odstraníme-li... představitele státu, vládnoucí mocenskou špičku, spodek pyramidy (konec konců její základ, který zajišťuje stabilitu a funkčnost systému) – lidé, kteří byli celý život zvyklí poslouchat – dosadí nové. To je vražedná setrvačnost Systému…“Tedy: my sami jsme mocí, sami moc tvoříme a sami jsme zodpovědní za svět kolem sebe. Spáchá-li něco moc, je to jako kdybychom to spáchali my sami, nemůžeme se vymlouvat. Ve světě, který popisuje Complicité Candide, musíme být aktivní. Musíme v něm ale především být kritičtí a přemýšlet o něm, odhalovat moc, jejíž součást tvoříme, a snažit se jí překonávat. Jakže skupina uvádí své LP? „Complicité Candide – ten bolestný krok začíná a končí u tebe. Našimi těly proudí myšlenky staré jako rituál útlaku a ponížení.“



„Ve své kanceláři nezemřeš v pokoji, tvé tělo budou držet naživu dokud to půjde. Tvá uměle vyživovaná hlava potom bude pozorovat své shrbené děti.“
ZMYJKA --- --- 10:13:52 14.5.2006 [ ZMYJKA @ Zeny, které běhaly s vlky. ]

SHEEN: No, velmi zjednodušeně je Persona to, jak člověk vnímá sám sebe vzhledem k okolí a jak se presentuje okolí - je to obvykle sebeobraz vznikající na základě sociálního tlaku - nemusí být nutně pozitivní, stejně jako Stín nemusí být negativní, ale obvykle v sobě nese rysy obecně uznávané za pozitivní - naše Persona může třeba být kreativní, sebevědomá, cílevědomá (ale taky nejistá, selhávající, smolař)... Persona je to, co stojí mezi hlubinou duše a sociálním světem.
Stín je naopak vše potlačené, odmítané - jedincem i společností, to nepřijaté, nepřijatelné a nepřiznané v nás. Stín může být destruktivní, ale třeba i emotivní a citlivý, obvykle je vysoce pudový, mnohem více se v něm odrážejí staré příběhy a mýty - Stín stojí na hraně individuálního nevědomí, ale koření hluboko v nevědomí kolektivním...
Osoba, u níž převládně Persona je vlastně společenským konstruktem - z hlediska společnosti ideálním člověkem - ale bývá často až nepřekonatelně přitahována ke stínovému aspektu (což můžou být drogy, alkohol, sekty, partner, který je zosobněním stínových složek, tíhnutí k sebedestruktivnímu jednání - třeba riskantní řízení auta a pod.). Naopak člověk pod vládou Stínu je obvykle velmi pudový, nedbá žádných konvencí a zásad, se společností bývá většinou v setrvalém válečném stavu, ale jeho Persona se skrytě projevuje třeba tím, že mu ve skutečnosti záleží na tom, jak je vnímán (jako rebel), že někdy jedná jen aby udržel svůj obraz v očích druhých apod.

To je samozřejmě velmi zjednodušené - ale obecně platí, že člověk více tíhnoucí k Personě (což je běžné stádium na individuační cestě) obvykle, v rámci individuace, narazí na svou stínovou Animu - Anima v obraze jiného jedince a je k tomuto jedinci až nepochopitelně přitahován... A dokud se nevyrovná se stínovou složkou v sobě, bude třeba mít tendenci upadat do destruktivních vztahů a pod.

Zjistil jsem, že jsem první umělá inteligence

Zjistil jsem, že jsem první umělá inteligence

mé ego je totiž lego.
lego, lego...

...legovaná ocel,
chlupy ze psa či vlka,
ptačí lebka,
kostra krysy.

jsem složený,
složitě,
mozaika prasete v žitě,
ze stavebnice,
dětské hry,
asi merkur...
...venuše, země, marz.

jsem první umělá inteligence vložená do těla prchajícícho zajíce.
rozpálená do běla,
kalená světlem měsíce.
podkutá vibramem.

inteligence komínů,
dálnic,
odpadků.

krev a cisterna na mlíko.
vibrace, šplouchání, hvízdání brzd.

ochočený ostnatým drátem,
zlatými klíckami.

zloděj v zaniklých v zahradách.
loňský vítěz hry na schovávanou.

jsem tedy jste:

písek pána snů v soukolí synapsí.

hra v sázky a dostihy.
sázíte,
máte spoustu dobrých rad,
od dvou je to snad stereotyp?

důstojná hra v šach.

písek místo kamenů,
v hodinkách.
ostrá zrnka v ozubených kolečkách,
z merkuru, z titanu,
z oceli, z lega...

Recenze: Ukolébavka

Palahniuk, Chuck. Ukolébavka. Praha: Odeon, 2005. ISBN 80-207-1185-6.



Každá generace si přeje být tou poslední.

Palahniuk není autor v našich zeměpisných končinách vůbec neznámý, snad také díky filmovému zpracování jeho vynikající knihy Klub Rváčů.
Možná si i pamatujete bezvýchodnsot života jejího hlavního hrdiny, jenž dokonce i svůj byt vnímá jako katalog obchodních domů s nábytkem. Jméno kusu, prodejce, cena.
Život musí být intenzivní, aby byla vůbec cítit jeho chuť. Chuť krve z rozbytých rtů, podlitiny ve tváři. Bez bot a bez košil. Úkolem dnešního týdne je zapálit alespoň jednu kancelář. Velice intenzivní kniha, která zanechává hruboký vryp v mysli vnímavého čtenáře. Vryp, který ničí krásu, stejně jako rýhy, které dělá jedna z hrdinek Ukolébavky klíči na starožitném nábytku.
Vryp stejný, jako dělají řeči o biodiverztě a odpornosti lidské hry na Boha z úst mladíka Ústřice. Vryp za každou posmrtně znásilněnou modelku, rýha za každé mrtvé novorozeně.
Přesto, že je Ukolébavka opět politická a protisystémová, přesto, že i ona zanechá šrám v mysli čtenáře, není co do schopnosti strhnout a změnit pohled na život zdaleka tak intenzivní jako již zmiňovaný Klub Rváčů.
Snad kvůli tomu, že postavy jsou otažitější (a pokřivené spíše pro efekt), snad kvůli tomu, že politika a snaha o změnu myšlení je daleko více zřejmá.
Narozdíl od Klubu rváčů jsem cítil, kdy jsou jednotlivé detaily skládány k sobě tak, aby jejich vliv byl více intenzivní, cítil jsem kýč a snahu. Klub rváčů plyne, manipuluje stejnými efekty, jen elegantněji, nesnaží se vykreslit postavy, snaží se vykreslit děje. Ukolébavka je naproti tomu de facto road book (odvozeno od road movie), které se snaží postihnout zlomené a pokřivené charaktery, což se Palahniukovi daří o poznání méně.
V žádném případě však nechci tvrdit, že Ukolébavka je špatná kniha, jen místo jejího zakoupení uvažujte spíše o návštěvě knihovny. Pobaví na dva večery, pokud neznáte Klub rváčů, některé efektivní metody tvorby atmosféry vás jistě překvapí, stejně jako pointa, možná, že dokonce přestanete jíst maso, nebo si uvědomíte, jak příroda kolem vás tiše křičí o pomoc. Možná si uvědomíte, že poslední dobou vybíráte jen mezi Kolou a Pepsi a možná budete lepší člověk. Obávám se však spíše toho, že kniha právě jen pobaví.

Je to stará říkanka o tom, jak jdou zvířátka spát. Je tesklivá a sentimentální, a když ji čtu nahlas pod halogenovými světly, vlastní tvář mi připadá popelavá a rozpařená okysličeným hemoglobinem...

...Odpovídám, že nevím. V knize tomu říkají probíranka. V některých kulturách ji zpívají dětem za hladomorů nebo sucha, nebo když je členů kmene příliš mnoho na malé území. Zpívají ji bojovníkům zmrzačeným v bitvě a lidem postiženým nemocí, všem, u koho doufají, že brzy zemře. Aby ukončili jeho utrpení. Je to ukolébavka.


6/10

Nikdy nemluvit o klubu rváčů. Nikdy nemluvit o klubu rváčů. Jeden proti jednomu. Bez bot a bez košil.

Přečetl jsem si u Truzz, jeden docela zajímavý text, a protože je mi přesně tak jako v jiném dalším textu na jejím webu (má novou adresu, vážně pěknou), mám chuť odpovídat. Tak jsem jí tedy odpověděl, ale protože mám dojem, že naše zápisky jsou opuštěné láhve se vzkazy SOS uprostřed oceánu bez hvězdic a mořských koníků, rozhodl jsem se, že svou odpověď dám i sem, abych naše myšlěnky trošku spojil a snad i zviditelnil. Prosím čtěte, přemýšlejte, pozorujte a komentujte.



Kdysi jsem míval velice rád příběh o muž a chlapci.
Muž chodil po břehu a z vysychající pláže sbíral vyplavené hvězdice, které pak házel zpět do vody.
Chlapec se jej ptá, proč to vlastně dělá, když ví, že všem pomoct stejně nemůže.
Muž se na chlapce usměje, hodí hvězdici do vln a odpoví, že alespoň téhle jedné pomohl.

Čím více však postupuje čas vím, že mi nezáleží na muži, nezáleží mi na chlapci a uvědomuji si, že jsem ještě nikdy neviděl živou mořskou hvězdici. Vždy jsem ji uviděl u někoho za vitrínou nábytkové stěny uprostřed domácnosti, kde umírají i květiny. Ještě tam bylo vždy trocha zaprášených mušlí, někdy také kamínky, téměř vždy pak (v rodinách těch, kteří umějí číst) ty samé knihy, jak se na ně stály fronty za komunistů. Kde jsou hvězdice dnes? Jsou všechny usušené nad televizemi, zaprášené v krabicích se starými suvenýry? Kde jsou při přílivu, po bouřkách?
Viděl jsem několik moří a spousty pobřeží, ale kde jsou ty hvězdice stále nevím.

A kde je ten osel? Nezůstali už jen ti chapi s lopatou, za práci koláče, koláče, koláče... děti jezte bez pláče, bez pláč, bez pláče... (opakujte až do úplného osvojení).

Sváteční výlet na Maguru ve fotkografii, část první (asi)

Jing-Jang morning

Jo jo, tam se schovává...

...v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem.

Víte proč má datel zobák? Přece aby nemlátil hlavou do dřeva.

Pan Strom

Řekni sýr!

Jaro v tisíci metrech nad mořem.